Erotické Povídky.cz

Brzy to bylo tady. Věra už zcela bez zábran řvala. Její štáva stříkala, kozy jí lítaly ze strany na stranu a její hlava poskakovala po těžkém stole tak, že jsem měl obavy z lehkého otřesu mozku. Náhle její napětí opadlo a jen hlasité oddechování svědčilo o tom, že první číslo přežila. Ale to nebyl ještě konec. Zůstal jsem v ní a jen se nepatrně a lehce pohyboval krátkými tahy. Pokývl jsem na Alenku aby šla ke mě. Přiskočila, já jsem jí jednou rukou objal a přitiskl ze strany k sobě. Políbil ji a pošeptal do ucha ať mi pomůže, abych zůstal dlouho tvrdý, že ji chci „upíchat k smrti“. S jejími milými ohníčky v očích přikývla a hned mi začala pomáhat. Stoupla si za mě a začala mě hladit mezi nohama po koulích, pak vsunula hlavu pod stůl tak, že mohla jednu po druhé olizovat jazykem a rukou mě dráždila až na zadku. To mi prozazím stačilo. Cítil jsem, že mám opět sílu a pomalu se začal rozjíždět.

Věra se probudila z letargie a nové číslo přivítala s nadšením. Trvalo o něco déle, než jsem jí přivedl k dalšímu orgasmu, ale ten byl opět velmi silný. Pod stolem se už začala tvořit velká louže její šťávy, takže Alena musela vymyslet jiný postup, jak mě udržovat v pohotovosti. Rafinovaně střídala metody. Jednou si sedla na židli a ukázala mi koncert své onanie, tentokrát pod vlastní režií a ne pod nátlakem tchýně. Pak si do kundičky a zadečku nacpala téměř všechno, co našla při zběžné prohlídce kuchyně. Vypadala při tom jak ježek, na rozdíl od něj se však při tom znova udělala. A tak pokračovala dál. To mě udržovalo v akci, takže jsem mohl Věru udělat celkem čtyřikrát za sebou a stále jsem, i když už s jistými potížemi, mohl pokračovat dál. Ne tak ona.

„Tak, to už stačí.“ Hlesla sotva naznatelným hlasem. Já mám pro dnešek už dost. Musíš mi pomoci, já nemůžu vstát. Bolí mě záda.“ Na to jsem čekal. Alena zrovna v této chvíli využila mé nemohoucnosti a začala mi strkat do zadku násadu od koštěte a docela se u toho bavila. Mě to samozřejmě opět uvedlo do stavu bojové pohotovosti, takže jsem začal znova dlouhými tahy píchat do Věry.

„Néééé, prosím, už nééééé. Já to už nevydržím, óóóóóóóóóó, …“ „Mlč ty stará děvko a přirážej, přirážej, nebo dostaneš facku.“ Zařval jsem na ní. Alena nadskočila a v jejích očích jsem zahlédl znamení nesouhlasu. „Neboj, nic jí neudělám, jenom jí trochu potrestáme. A věř, že si to zaslouží. Proč, to ti pak řeknu.“ Nevím proč, ale Alena poslechla a dál mi aktivně pomáhala. Další orgasmus přišel za dlouho, ale já byl v té chvíli tak rozjetý, že jsem se nazastavil. Mrdal jsem do její kundy dál, nehledě na její doznívající ani na další, vzápětí přicházející. A stále dál. Čurák mě už pěkně pálil, ale horší to bylo s Věrou. Její kunda byla celá ohnivě rudá, pomalu už přestávala mazat a bylo nebezpečí, že brzo budu muset přestat. Poslal jsem tedy Alenu pro nějaký krém. Za chvíli přišla z koupelny a kromě tuby vazelíny nesla vítězoslavně dva umělé čuráky. Jeden dvojitý, s možností současného dráždění poštěváka a druhý krátký a tenký, evidentně určený pro anální dráždění.

„Nejdřív ten do zadku.“ Potichu jsem jí řekl a dál přirážel. Alena krkolomně vlezla po stůl a začala tam cosi kutit. Reakce Věry byla okamžitá. „Néééé, prosím to néééé. Pusť mě, ty hajzle, pusť mě, nebo dopadneš jako ten můj parchant.“ To mi stačilo. Alena už byla zpátky zpoza stolu a podávala mi toho velkýho čuráka. Vytáhl jsem toho svého a zasunul do kundy umělého. Bylo tam už dost sucho, ale já si toho nevšímal. Zapnul jsem spínač na nejvyšší obrátky a zarazil čuráka co to šlo. Věře vytryskly slzy do očí. Teď bylo potřeba jednat rychle. Řekl jsem Aleně ať ji hlídá a zaběhl do koupelny, byla tam ještě pouta, se kterými jsem byl na začátku večera spoutaný já. Vzal jsem i prádelní šňůru a kalhotky, které visely na šňůře. Vmžiku jsem byl zpátky. Ruce Věry jsem chytil, prostrčil za její hlavou okolo nohy stolu a sepnul pouty. Věra sebou začala škubat, ale sil už moc neměla. Společně s Alenou jsem jí oblékl kalhotky, vytáhl pěkně nahoru, takže se oba umělé čuráky fixovali ve svých polohách a ona je nemohla vytlačit ven. Nakonec jsem jí nohy stáhnul tak, aby visely zpředu stolu dolů a obě přivázal k nohám stolu. Teď byla zcela v našem zajetí.

„Co teď?“ Zeptala se Alena. „Pojď vedle,“ řekl jsem jí, a zatímco jsme si sedli ke krbu, kam jsem přihodil pár polen, zabalili se do dek, vyprávěl jsem jí, co jsem viděl v Helenině penzionu. Chvíli seděla jak zařezaná, pak, celá bledá, vstala a šla do kuchyně. Věra tam tiše ležela, mocně oddychovala a zdálo se, že na ní přichází další orgasmus. Zřejmě jí nová situace znova vzrušila a ona si teď prožívala snad šesté či sedmé vyvrcholení na tomto stole. Alena se nad ní naklonila. „Tak si to užij matinko, užij si to, ale věř, že to je teprve začátek. Za to všechno co se kdy stalo můžes ty a tvoje zvrácené choutky, ale aby jsi se nespletla, nejsi sama. I já mám svoji temnou duši, a tu ti teď ukážu. Na to, co jsi dosud zažila budeš vzpomínat jako na pohodu, peklo přijde teď.

Odešla do koupelny a vrátila se s košíčkem kolíčků na prádlo. Pozoroval jsem ji překvapeně, tušil jsem co bude následovat, ale u Aleny bych se toho nenadál. Obrátila se na mě s úsměvem. „Pojď mi pomoci. A neboj, já to jinak nedělám, to jsem jen viděla na videu. Alespoň si to jednou zkusím doopravdy.“ A začala připínat kolíčky nejprve na obě bradavky, pak, už za mého přispění jimi orámovala celou spodní část prsou.

Věra začala křičet, ale zároveň prožila zřejmě další orgasmus. Současně s ním ale začala i močit. Jak to Alena uviděla, naoko se rozlobila. Tak ty takhle, maminko. No chtěla jste to, máte to mít. Přistrčila si židli za hlavu ležící tchýně a postavila se tak, že nebylo pochyb co se chystá udělat. Za pár vteřil už tryskal z její kundičky zlatavý proud moče přímo do otevřených úst zajatkyně. Ta zpočátku zavřela ústa, ale na Alenu si nepřišla. Na chvíli přestala a stiskla jí nos. Pár vteřin a začala lapat po dechu a v tom opět proud moče. Ještě párkát se to opakovalo, pak Věra rezignovala a nechala si klidně močit do pusy. I když jsem byl už vyčerpaný, znova se mi při tom pohledu postavil. Jak to Alena viděla, hned seskočila, otočila se, opřela o stůl a řekla. „Pojď miláčku, udělej mi to tady před maminkou ať vidí, jak si pěkně užívá její snacha.“

Nezaváhal jsem ani na chviličku a už to do Aleny rval. Byla mokrá, takže nám to šlo docela samo. Během chvilky jsme se udělali. Já samozřejmě vytáhl čuráka včas, takže jsem mohl celou dávku vystříkat do očí Věry. Co šlo vedle, to tam Alena zručně naaplikovala. Věra už jen bezvládně ležela a jen lehké hučení velkého čuráka v její kundě naznačovalo, že se ještě něco děje. „Musíme to trochu oživit, už je to moc nudné.“ Napadlo Alenu a hned začala jednat.

Odvázali jsme Věře obě nohy a přivázali je tak, že se jí opět široce rozevřela stehna. Alena vzala nůžky a rozstříhla jí kalhotky. To stačilo, aby z její rudě žhnoucí kundy vyklouzl umělý čurák. Spadl na zem a divoce tam poskakoval. Alena přitáhla koš s kolíčky, ale já jí ho vzal z ruky a začal sám připínat jeden po druhém po obvodu jejích velkých a pak i malých stydkých pysků. Poslední jsem přitiskl na poštěváka, a v tom okamžiku se Věra udělal zase. Pokolikáté už? Alena mezitím vytáhla čuráka z její prdele a chvíli přemýšlela co dál. Pak její zrak padl na ten, co byl před tím v přední díře a zasvítily jí opět oči. Vzala ho do ruky, nasadila na už stáhnutý otvor a zatlačila. Věra opět zařvala, ale Alena nepolevila. Tlačila soustavně dál, až za vítězoslavného výkřiku „Už je tam!“ a Věřina bolestivého vzdechu zmizel až po plastové koule uvnitř. Okamžitě ji s ním začala šukat. To už bylo příliš i na mě. Čurák mi už nestál, tak jsem poklekl za Alenu a začal ji jazykem zezadu projížděť kundu i prdelku. Hned se přizpůsobila, vystrčila to na mě tak, že jsem mohl lízat v pohodlném pokleku libovolně dlouho. Ale dlouho to nebylo. Alena byla brzy hotová a jak na ní přicházel orgasmus, lomcovala s čurákem v zadku své tchýně stále a stále drsněji. Věra řvala, vzrušením a možná, spíše však určitě, i bolestí. Těsně po vyvrcholení Aleny zařvala Věra tak silně, až mě zamrazilo. Hned na to Alena uskočila tak, že mě porazila. Rychle jsem se postavil a podíval na Alenu, která se otřásala smíchem. „Co se stalo?“ „Co? No to je jednoduché. Strhla jsem jí ty kolíčky z její kundy, vytáhla čuráka ze zadku a ta slavná vrchní sestra se po…..“

To už bylo moc. Měl jsem pocit, že jsme to trochu přehnali a rychle jsem, i přes to, že to pod stolem nevypadalo příliš vábně, Věře odvázal nohy a odemknul pouta. Chvíli ležela bez hnutí, pak se pomalu zvedla. To už jí pomáhala i Alena. A pomohla jí do koupelny, pak se vrátila s kýblem a rychle jsme všechno v kuchyni uklidili. Pak jsme si sedli ke krbu, ještě ulepení a unavení a čekali, co bude dál. Dopíjeli jsme při tom načatou láhev vína. Měl jsem strach, co bude s Alenou. Přeci jenom to byl zážitek pro otrlé. Jak se ale ukázalo, Alena otrlá byla. Seděl jsem mlčky, ona se ke mně naklonila a šeptla. „To bylo něco, ještě teď jsem z toho mokrá. Já bych to chtěla někdy ještě zažít, takové orgasmy jsem nikdy neměla.“ Chtěl jsem jí říci, že jsem na tom podobně, když se v patře otevřely dveře a po schodech začala sestupovat Věra. Měla na sobě teď už jiný župan a vypadala vcelku dobře. Když si uvědomíme co zažila. Došla až k nám dolů a posadila se naproti nám do křesla. Chvíli jsme mlčeli.

„Tak vážení, máme si toho říci mnoho. Začnu já. Máme tady dva problémy. První je váš vzájemný vztah, druhý pak to, co jste mi dnes večer udělali. Ten první problém se mě už netýká. Rozhodla jsem se, že se Karlovi do ničeho plést nebudu a nechám to na něm. Ten druhý, ten je pro mě zásadnější. Můžu vám teď v této chvíli k němu říci jen jedno. Moc se mně to líbilo, a chtěla bych to klidně zažít znova. Ne dnes ovšem. Nejlépe tak, abych na to nebyla připravena, ale abych si to prožila úplně stejně jako dneska. Tedy téměř stejně. Ta malá nehoda na konci by tam být nemusela. Ale to se dá odstranit malým klystýrem hned v úvodu. Jinak super a já jsem za to vděčná.“ Alena se zamračila a chtěla něco říci, ale já ji předešel.

„Jistě, to se dá zařídit. Myslím, že si v tom budeme rozumět.“ „Teď mě omluvte, půjdu si lehnout, nahoře je pro každého ještě jedna ložnice. Budu ráda, pokud budete spát každý sám. Dobrou noc.“ Odešla a my zůstali sami.

„Proč jsi mě nenechal, abych jí řekla, že o ní a Karlovi víme.“ „Proč, to je přece jasné. Chce překvapení, bude ho mít. Líbilo se ti to? Líbilo. Tak proč si to nezopakovat. Připrav se, pojedeme do Brna.“

Ráno jsem se probudil první, oblékl se a vyrazil na procházku do lesa. Když jsem se vracel, byla už chata komplet uklizená a Věra s Alenou připravovaly snídani. Když jsme pak seděli u stolu Věra jen zářila. Odjížděli jsme s Alenou nakonec až po skvělém obědě a připadal jsem si, jako by se se mnou náma Věra loučila jako se svým synem. Když jsem si na to v autě vzpomněl a zároveň si vzpomněl, co udělal se svým skutečným synem, otřásl jsem se.

Vysadil jsem Alenu před sídlištěm a pospíchal domů. Byla sobota a já chtěl jít v neděli ráno hrát squash. Na záznamníku byl vzkaz od Heleny, mám ji okamžitě zavolat. Rychle jsem vytáčel číslo a měl při tom špatný pocit. Aleně jsem o tom, v jakém stavu je její muž neřekl a teď jsem měl výčitky. Třeba by chtěla za ním jet a pomoci mu. Jsou to přeci jen manželé. Helenu mi přepojili po chvíli.

„Ahoj, ozvalo se udýchaně.“ „Odkud běžíš,“ optal jsem se. „Odnikud, sedím tu pohodlně v křesle, ve sklepě a dívám se na moc pěkný obrázek. A protože tu jsem sama, musím si i sama sobě udělat radost.“ Pochopil jsem.

„Ty máš ještě po tom, co se stalo, chuť na další provozování té tvé atrakce?“ „Ale mám, a proto jsem chtěla, aby jsi mi zavolal. Ono to není tak, jak se to zpočátku zdálo. Ten chlap od Věry je v absolutním pořádku a pohodě. Všechno to jenom hrál, asi proto, aby se zbavil té ženské. Teď je někde ve městě, ale ještě před hodinou si užíval s Járinem a představ si, dokonce mu za to zaplatil. My jsme mu totiž tou službou pomohli najít to, co potřebuje. Představ si, že si to nechá dělat do zadku a stříká až tehdy, když mu to tam ten vzadu pumpuje. Ne, není gay, jen se mu to tak líbí. Nabídla jsem mu, že mu opatřím jednu ženskou a jednoho chlapa a může si to dát s oběma současně. Souhlasil s nadšením a jen zářil.“

Hlasitě jsem si oddechl. Tak, a teď je všechno v nejlepším pořádku. Už nemusím mít žádné výčitky vůči nikomu. Všem je nakonec dobře. Jen Alena bude asi překvapená. Budu jí to muset nějak šetrně sdělit.

„Jó, ještě něco. Věra, ta ženská, včera po obědě odjela. „Já vím.“ Vypadlo ze mne. „Jak to můžeš vědět, …“ Rychle jsem to zamluvil, rozloučil se a zavěsil.

Domluva s Alenou v kanceláři byla krátká. Má klíče od chaty své tchyně, chata bude přes víkend volná, alespoň v pátek večer a v sobotu bychom si mohli užít. Chtěl jsem Aleně říci mnoho důležitého, ale vrátila se její kolegyně, takže jsem rychle vyklidil pole. Telefonem jsme se pak dohodli, kde ji vyzvednu.

Pracoval jsem do osmi, domů se sotva doplazil a brzy usnul. Ráno jsem se probudil už v šest, zabalil si věci na víkend, v práci jsem byl od sedmi, takže když jsem odjížděl ve čtyři odpoledne směrem k jezeru, měl jsem za sebou kus práce. O to lepší se mi bude prožívat víkend. Alenu jsem nabral na křižovatce za sídlištěm a za chvíli jsme už uháněli mírně zaplněnou silnicí z města ven. Bylo mi krásně, očekával jsem pátek a sobotu plnou krásných zážitků, co jsem si mohl přát více. To jsem ovšem netušil, jak to dopadne.

Chata byla na pěkném místě u lesa. Všude okolo bylo prázdno a klid. Byl podzim, kdo by sem taky jezdil. Chata byla pěkná. Velká hala s krbem, ve kterém jsem hned zatopil, malá kuchyň a jídelna a zasklená terasa. Před ní nový bazén, teď ještě prázdný. Nahoře tři ložnice a koupelna.

Zabydleli jsme se hned, Alena uvařila večeři, k tomu láhev vína, pak ještě jedna, ale ta už u hořícího krbu. Pohoda. Alenka si na sebe oblékla krátkou sukni a tričko, které zdůrazňovalo její poprsí a odhalovalo pupík. Seděli jsme vedle sebe a pozorovali mlčky plameny. Já přemýšlel o tom, zda jí mám říci to, co jsem zjistil (pravděpodobně, jistotu jsem neměl) v Brně a ona se také zřejmě chystala k delšímu projevu. Nechal jsem ji mluvit první.

„Víš, měla bych ti říci něco více o mě, mém muži a tak, o všem, co se stalo před tím, než jsme se poznali. Možná pak pochopíš, proč se mezi námi stalo to, co se stalo a vůbec, proč se chovám právě takto.“ A začala.

Ze začátku jsem jí poslouchal s obvyklou mírou zájmu, postupně jsem ale zpozorněl a nakonec jsem už její slova doslova hltal a nemohl se dočkat, až mě pustí ke slovu a já budu moci říci to, co jsem měl na srdci. Alena vyprávěla jak se poznala se svým mužem. Jak ho vlastně jeho matka donutila aby si Alenu vzal. Ze začátku prý byl Karel milý a hodný. Alena byla, jak se jí přiznal, teprve jeho druhá žena, a protože i Alena neměla s muži příliš zkušeností, nepřikládala počátečním problémům v sexu nijak zvláštní váhu. Předpokládala, že se to časem spraví. Čas však utíkal a nespravilo se nic, spíše naopak. Alena jednou na jakémsi divokém mejdanu zažila první pořádnou soulož s pořádným chlapem a od té doby brala manželovo snažení spíše jako černou komedii. Komedii vzhledem k výkonům svého muže, černou podle toho, jak jí potom vždy bylo. Ani vztahy s tchyní nebyly ideální, což, vzhledem k četnosti jejich styků, taky na pohodě nepřidávalo. Tchýni navštěvovali takřka týdně, téměř vždy výhradně na její chatě, a i když je tu moc hezky, nikdy si to Alena moc neužívala. Manžel na svoji matce visí, dělá prakticky jen to, co řekne ona a v poslední době to vypadá, že zcela rezignoval na manželský život. Přes týden je v Brně, o víkendu minimálně jeden den na chatě. Dříve tam jezdili spolu s Alenou, nyní velmi často jede sám a tráví sobotu či neděli se svojí matkou. Možná se v tom všem odráží stará tragédie, při které následkem autonehody vozu, ve kterém jel Karel se svým otcem, otec zahynul. Karel pak trávil se svojí matkou a sestrou veškerý volný čas. No a život mezi dvěma ženami, starší a přísnou matkou a rozmazlovanou a hlídanou mladší sestrou, mu určitě na samostatnosti a mužské razanci nepřidal.

Pak ještě pokračovala o tom, jaká je tchýně a co všechno si dovoluje jak ke svému synovi, tak dokonce v poslední době i k Aleně. Jedině snad s Janičkou, tedy Karlovou sestrou si rozumí a občas si mají co říci. Je ale ještě mladá, minulý měsíc jí bylo patnáct. Už jsem poslouchal jen na půl ucha, protože mi to celé začínalo být více než jasné. Zvláště, když Alena zakončila svoje vyprávění tím, že je nakonec dobře, když jí Karel zavolal, že musí v Brně zůstat přes víkend a když nakonec zavolala i tchýně a požádala Alenu, zda by se nepostarala o Janičku, protože ona bude přes víkend služebně mimo.

„Tak jsem si řekla, že je to příležitost pro nás. Teď si budu moci tu zatracenou chatu užít s někým, kdo mi poskytne za jeden den více potěšení, než jsem si užila za pět let manželství.“ A přivinula se ke mně tak, že jsem cítil tlukot jejího srdce.

„Počkej Alenko, já ti taky musím něco říci. Tedy přesněji se tě na něco zeptat.“ Požádal jsem ji, zda nemá někde fotku tchýně, případně manžela. Ukázalo se, že chata je jimi doslova přecpaná. Když mi ji přinesla, jeden pohled stačil a bylo mi to jasné. Alenčin manžel se svojí matkou a chlapec a Věra z Helenina penzionu jsou stejné osoby. Polkl jsem na chvíli mlčel. Alenka zbystřila a začala na mě dorážet. V jednu chvíli jsem jí to chtěl říci, ale pak jsem si to rozmyslel. Na to je vždycky čas. Proč si teď kazit hezký večer. Zítra je taky den.

Zahrál jsem to do autu a začal se věnovat Aleniným kozičkám. Za chvíli už byla Alenka až na černé punčochy a lodičky nahá a já měl zabořenou hlavu do jejího klína a pečlivě vylizoval její kundičku. Trvalo jen chvíli a už se začal blížit její orgasmus. „Áááááááááách, děláš mi to hezky, óóóóóóóóóóóćh, pěkně mi ji lízej, lízej mi tu mojí píču, ááááááááááá, …“

„No to je tedy nádherný pohled.“ Zaburácel hlas za mými zády. Zvedl jsem oči a uviděl Aleny vytřeštěný zrak, který směřoval někam za mě. Otočil jsem se a uviděl jí. Věra.

„Tak to jsem tedy nečekala. Ty jsi se tedy pěkně vybarvila. Děvka, úplně obyčejná děvka. Pak to vaše manželství má k něčemu vypadat. Už se Karlovi nedivím, že s tebou nechce nic mít. Měl tě už dávno vypráskat, ale to on neumí. Tak to budu muset udělat já.“

Alena si rychle před nahé tělo dala svoje oblečení, ale v rozčilení se jí nedařilo svoji nahotu úspěšně skrývat. Celá se chvěla a bylo vidět, že je rozčilená dvakrát. Jednou pro to, že jí překvapila tchýně v choulostivé situaci a jednou proto, že jí zřejmě svým vstupem přerušila další z jejích úžasných orgasmů. Já jsem stál opodál, ani se nesnažil skrýt své ztopoření, které i přes kalhoty bylo více než zřetelné. Pozoroval jsem obě ženy, hlavně pak Věru, kterou jsem znal pochopitelně z jiné situace. Teď vypadala jako hrozná bohyně pomsty, ale občas v jejích očích probleskovalo něco jiného. To když se nemotorná snaha Aleny skrýt svoji nahotu minula účinkem a ona ukázala svojí kozičku nebo dokonce orosenou kundičku nebo když zabloudila zrakem k mému poklopci, kde se i přes to leknutí stále ještě skvěla obrovská boule mého stále ztopořeného čuráka.

„Tak vdaná paní si tu užívá? No hleďme. To jsem zvědavá, jak to vysvětlíš. Ostatně, jak bys to chtěla vysvětlovat. Není co. Myslím, že rozvod nebude žádný problém. Tedy pro nás, myslím mě a Karla, pro tebe bude určitě. Víš proč? Protože nedostaneš vůbec nic. Všechno, všechno co má Karel, je stále ještě moje.“

Alena stále seděla a snažila se schovat své nahé tělo. Bylo vidět, že toho má dost. Hrozně se mi chtělo jí pomoci, ale nevěděl jsem v té chvíli jak. Zmatkoval jsem, už v té chvíli jsem mohl účinně zasáhnout, ale nenapadlo mě to. To až později. Teď ještě měla trumfy v ruce Věra.

„Ale víte co, holoubci? Mám pro vás jeden návrh. Vidím, že jsem vás vyrušila v nejlepším. Nebudu na situaci nic měnit a využiju ji. Pokud budu nakonec spokojena, můžeme se domluvit a celé to nějak zprovodit ze světa. K všeobecné spokojenosti ovšem. To ale bude záležet jen a jen na vás. Tak poslouchejte.“ A spustila.

Zpočátku jsem nevěřil svým uším a Alena asi také ne. Jak Věra mluvila, postupně jsem začal věřit tomu, že to dopadne dobře. Sice nás to bude stát nějaký ten ústrk a ponížení, ale nakonec snad bude všechno v pořádku. V té chvíli jsme zapomněl na Alenu a když mě to napadlo, rychle jsem se na ní podíval. Uklidnil jsem se. Alena poslouchala svojí tchýni a jen lehce přikyvovala hlavou. O co šlo?

Věra nám navrhla, že si z nás na tento večer udělá jakési otroky, kteří ji splní každý její příkaz. Nemusíme se bát, nebudou to žádné krvavé orgie, i když nezaručuje, že nějaká ta rána nepadne. Pokud půjde všechno dobře, může se nám to dokonce i líbit. To nechá na nás. Ráno v osm všechno skončí a pak se všechno vrátí do původních kolejí. Tedy on (ukázala na mě) zmizí z tvého života a ty (ukázala na Alenu) se pěkně vrátíš k manželovi. A do konce života o tom, co se tady stalo nikdo neuslyší.

Počkal jsem co Alena, a když přikývla, souhlasil jsem taky. Byl jsem připraven udělat všechno pro to, abych ji ochránil. Navrhované řešení zatím nabízelo únosnou míru rizika. Pokud by mělo dojít k nějakým exesům, zakročím. Zatím uvidíme.

Začali jsme tím, že jsem se úplně svlékl a Věra mi zaklapla na zápěstích za zády želízka. To se mi nelíbilo, ale nechtěl jsem hned na začátku všechno pokazit. Alena zůstala tak jak byla a jejím prvním úkolem bylo maminku svléknout. Maminku, tak jí měla říkat ona, zatímco já jsme musel používat oslovení paní. Nahá byla ještě impozantnější. Znal jsem to tělo z penzionu, ale takhle zblízka to bylo jiné. Cítil jsem, že se mi i přes můj vnitřní nesouhlas začíná topořit čurák.

„Á, podívej Alenko, on mu stojí. To tě asi nemá moc rád, když ho vzruší pohled na jinou a ještě k tomu starší ženu. No vyzkoušíme, co dokáže.“ Posadila se do křesla ke krbu a poručila Aleně, aby jí masírovala záda. „A ty,“ kývla na mě, „mi prokážeš jinou službu.“ Nic dalšího neřekla, roztáhla nohy, přehodila je přes okraje křesla a pokývla hlavou směrem k rozkroku. Chvíli jsme stál a podíval se na Alenu. Ta kývla a tak jsem padl na kolena a zabořil svůj obličej rozkroku naší paní. Nečinil mi to žádné zvláštní potíže, takže už za chvilku Věra hlasitě vzdychala a házela s sebou. I mě to vzrušilo a když jsem se podíval na Alenku viděl jsem, že se natočila tak, aby si mohla alespoň trochu třít svůj poštěvák o opěradlo křesla. Šlo nám to všem třem docela dobře. Já se snažil nejvíc, takže za chvilku začala Věra vykřikovat a během pár vteřin se udělala. Můj obličej zaplavila mocná vlna štávy z její kundy, která nechutnala nijak zle. Poctivě jsem ji všechnu vysál, což Věře způsobilo další potěšení, takže se ke konci i trochu usmívala. Rychle se však vrátila ke svému přísnému a tvrdému výrazu. „Tak děťátka, docela jste mě pobavila, ale teď do práce.“

Přešli jsme do koupelny, kde musela Alena naší paní celou umýt. Zpočátku jí to příliš nešlo, hlavně, když se měla věnovat jejím intimním partiím. Věra na ní ale zvýšila hlas a Alena nakonec poslušně začala drhnout jak její kundu, tak i zadek. Bylo vidět, že překonala nějakou bariéru a od té chvíle její mytí nepostrádalo jistý erotický náboj. Přistoupila k tomu tak, že když jsem Věru utíral, což byla zase moje práce poté, co mi sundala pouta, byl nadlidský úkol vytřít jí do sucha mezi nohama. Postoupili jsme do kuchyně. Já a Alenou stále nazí, Věra v lehkém župánku.

„Dala bych si nějaký chleba.“ Alena ho nakrájí a ty namažeš. Ona může použít nůž, ale ty ne. Jen se svým nástrojem. Dali jsme se do toho, Alena krájela chleba a já, za pomoci jedné ruky, nabíral stojícím čurákem máslo a roztíral ho po krajících. Neobvyklá práce způsobila, že mi ztvrdnul ještě více. Alena pak chleby obložila s spolu s lahví vína předložila velitelce.

„Je tu ale nepořádek,“ ozvalo se od stolu. „Budete tu muset zamést. Jak to vám hned řeknu.“ Přípravy na úklid chvilku trvaly, ale pak už to šlo ráz na ráz. Já jsem měl zastrčenou rukojeť lopatky do zadku a seděl jsem na bobku připraven odnést to, co Alena zamete. Ta měla násadu smetáku zastrčenou ve své kundičce a snažila se dost krkolomnýn způsobem nahnat alespoň nějaké smetí směrem k mé lopatce. Působilo jí to jistě částečně bolest, ale opět postupně její grimasa z bolesti, přecházela do vzrušení. Ani mě ta neobvyklá práce nenechala chladného, takže jsme skončili já opět s zvrdlým čurákem a Alena s pěnou na chloupcích okolo svých stydkých pysků. Měl jsem sto chutí se na všechno vykašlat a zastrčit ho Alence mezi nohy a pěkně ji projet, ale ještě jsem se držel. Čekal jsme ostatně, co si ještě Věra vymyslí. A nebylo toho málo.

„Jste už oba dost staří, ale zajímalo by mě, jak to bylo, když jste byli v pubertě. Povídejte mi, co a jak jste se svým tělem dělali. Napřed ty,“ a ukázala na mě. „Můžeš si sednout a hned nám to ukazuj.“

Posadil jsem se na židli před stolem tak, aby na mě Věra viděla, natáhl nohy a začal. Zpočátku jsem se do řeči nutil a přemýšlel, co budu povídat, ale brzy mě přemohlo vzrušení a já se vrátil do dětských let. Vyprávěl jsem, jak jsem prodělal jedné noci první poluci. Jak jsem pak úplnou náhodou přišel na to, že když si třu svého čuráčka, je to moc příjemné a nakonec že přijde úžasné vyvrcholení, při kterém mi ze špičky stříká horká tekutina. Teprve později jsem se dozvěděl, o co jde a začal cílevědomě vyhledávat chvilky, kdy jsem si ho honil až do vyčerpání, často i pětkrát za den. Hned jsem to také začal předvádět.

„A povídej nám, co při tom děláš. A nešetři nás. Používej ty hrozné výrazy, ať vidíme, co jsi vlastně zač. A nezapoměň, že jsem tvoje paní.“ „Ano paní,“ začal jsem. „Teď si honím svého čuráka, přetahuju si předkožku nahoru a dolů. Mám ho úplně tvrdého a hrozně se mi to líbí. Honím si ho rád a těším se, až budu stříkat mrdku. Postříkám si s ní břicho. Áááááááááách, …“ začal jsem vzdychat, protože se opravdu blížilo vyvrcholení. „Ne břicho, nastříkáš si to do dlaně a pak to vypiješ.“ Kývl jsem jen hlavou, když to na mě přišlo. Stříkal jsem mocně, brzy byla moje dlaň plná. Trochu jsme zaváhal, ale nakonec jsem všechno spolkl. Další dávky mi mezitím postříkali břicho a stékaly mi po chloupcích okolo koulí na stehna. „Rychle to setři s slízej.“ Poručila mi. Poslechl jsem a seděl dál v křesle.

„Á, a co se to děje tady?“ otočila se Věra na Alenu. Ta stála vedle mne a pochopitelně mě celou dobu upřeně pozorovala. Z výrazu tváře, jejího zrychleného dechu, tvrdých bradavek i mokré cestičce, kterou vytvářela vytékající šťáva na jejích stehnech, bylo jasné, že to nebude dlouho trvat a ona nám předvede orgasmu jen tak, z ničeho nic. Věra to pochopila také a bylo vidět, že takhle to nechce. „Rychle,“ křikla na mě, „pohoň jí píču, ať se udělá.“

Přiskočil jsem a začal hladit Alenu mez stydkými pysky. Lehce pokrčila nohy a rozevřela stehna a v tom okamžiku jí zasáhl potlačovaný orgasmus. Vykřikla a její stehna zaplavil proud další šťávy. Stála dál a jen se trochu chvěla, zatímco orgasmus pomalu dozníval. Věra ještě chvíli počkala a pak jí přikázala sednout si na židli, kdem jse se před chvílí udělal já. Alena jí poslechla a vzápětí začala předvádět to, co dělala, když byla ještě malá holčička.

Alena to pojala skutečně didakticky. Nejdřívě se hladila po celém těle, hlavně horní části. Dlohou dobu věnovala kozičkám a hlavně bradavkám. To jí dostalo do obvyklého stavu, výtok z její kundy opět zesíl a ona začala hlasitě dýchat. Pak vstala ze židle a šla do dřepu ve kterém doširoka roztáhla stehna. Otevřel se pohled na její krásnou kundičku. Nejprve začala nesměle přejížděť po velkých pyscích, občas zabloudila k poštěváku, aby pak u něj na dlouhou dobu zůstala. Nejdřívě ho dráždila pouze lehkým střídavým tlakem, později krouživými pohyby, nakonec ho obnažila tak, že ho mohla vzít mezi palec a ukazováček a kroutit s ním ze strany na stranu. To už se dostávala do varu.

„Óóóóóóóóóóch, hmmmm, ááááááááách, …,“ vzdychala a stupňovala svoje tempo. Začala se rozhlížet po místnosti až její zrak padl na velkou a silnou ozdobnou svíčku. Rychle se postavila, vytrhla svíčku ze stojanu a položila se na zem. Roztáhla nohy a začala svíčku rvát dovnitř. Normálně by se tam nedostala, ale po tom všem, co ten večer zažila, tam po menším úsilí zajela jak po másle. Vzápětí z ní začala divoce jezdit sem a tam. „Ááááááááááách, já si jí honím, no to je krásnééééééé, …, ááááááááááááá, jéééééééé, óóóóóóóóóóóóch, já…, já…, já už b u d u…“ Poslední slova už křičela na plný plyn. Z kundy jí stříkala šťáva a já opět cítil tuhnoucího čuráka. Napadlo mne, že to nemůžeme dlouho vydržet. Hlavně Alena. Její orgasmy byly zničující a vždy po jeho konci měla co dělat, aby se uvedla do přijatelného stavu. Teď taky. Přestala křičet, ležela nahá bezvládně na studené podlaze a mě jí bylo strašně líto. Udělal jsem krok k ní a pozoroval, co na to Věra. Nevšímala si mě, takže jsem ji mohl zvednout a posadit zpátky na židli. Hlasitě odychovala a ještě se celá chvěla.

„Tak a pojď sem.“ Uslyšel jsem další rozkaz. Otočil jsem se a uviděl, jak Věra sedí na židli, její župan leží vedle a ona, nohy roztažené si přejíždí po své obrovské kundě. „Teď mi to uděláš. A pořádně, ať jsem spokojená.“ Postavila se, lehla si na stůl a roztáhla nohy. Přímo proti mě se teď šklebila její kunda, mokrá tak, že se na hraně stolu začala tvořit malá louže, která odkapávala na podlahu. Což o to, dal bych si ještě říci. Ale co Alena? Otočil jsem se na ní, ale ta potvora už zase seděla vzpřímeně a s plamínky v očích na mě kývala. Čurák mi ještě úplně nestál, Věra si toho všimla a křikla na Alenu. „Dělej děvko, pohoň mu ho, ať mě taky může obsloužit.“

To už mě zvedlo adrenalin, ale ještě jsem se ovládl, i když už jsem věděl, že panování paní Věry se chýlí ke konci. Už jsem věděl, že s tím brzy bude konec. Ale ještě jedno jsem chtěl dokončit. Chtěl jsem ošukat tu starou bestii, ošukat tak, aby na to nazapomněla. Alena přiskočila, vzala mi ho do ruky a párkrát přejela nahoru a dolů. To stačilo, aby se můj čurák znovu postavil. Přistoupil jsem mezi stehna Věry a nasadil ho na kraj rozšklebené kundy. Chvíli jsem jím přejížděl nahoru a dolů, načež ona začala zběsile pokřikovat. „Tak dělej, dělej ty čuráku, vraž mi ho tam.“

Na nic jsem nečekal a zarazil ho dovnitř. Jen hekla a já začal pomalými a dlouhými tahy přirážet. Dával jsem si záležet, abych jí projížděl pěkně celou. To co jsem s ní chtěl udělat mi dodalo sílu a já měl čuráka mimořádně ztopořeného a tvrdého. Skoro bych řekl, že v tom byly nějaké čáry. Jezdil jsem z jedné krajní polohy do druhé a se zakloněnou hlavou myslel na všechno možné, jen ne na to, že šukám. Myslel jsem na práci, na to, že musím doma vymalovat, na blížící se zimu a radosti i starosti s tím spojené, zkrátka na úplně normální věci. Dostal jsem se do očekávaného stavu brzy. Čurák mi stál jak telegrafní sloup, já pravidelnými a dlouhými tahy píchal do kundy před sebou a…, a to bylo vše. Znal jsem ten stav a věděl, že v něm můžu vydržet jak dlouho chci. Tedy ne jak dlouho chci, to jsem ještě nevyzkoušel, ale velmi, velmi dlouho určitě. A toho jsem se snažil využít.

Věra z počátku spolupracovala, snažila se přirážet, i když to na stole šlo velmi těžko. Za chvíli už bylo vidět, že to na ní přichází. Začala s sebou házet, její težké kozy lítaly ze strany na stranu a ona do toho spustila. „No tak dělej, dělej, mrdej mě, protáhni mi kundu pěkně hluboko, óóóóóóóóóóćh, to se mi líbí, ááááááááááách, …“ Alena na ní zírala s vytřeštěnýma očima, takhle svojí přísnou tchýni asi často nevídala.

Jedli jsme zpočátku mlčky. Zapíjeli jídlo bílým vínem a já si při tom vzpomněl na Alenu. Trochu jse se zastyděl, ale pak myšlenky zahnal. Vždyť k sobě nemáme žádné závazky. Náš vztah je založen zatím jen a jen na sexu. Z její strany, a to jasně řekla, je to jen náhrada za to, co jí neposkytuje manželství. Tedy toho jejího bych chtěl poznat. To asi musí být pěkný trouba. Něco takového mít doma a nevyužívat toho.

„Hele, …“ Strčila do mne Helena a ukázala k vedlejšímu stolu. Tam si právě sedaly dvě dívky. Nechápavě jsem se na ni podíval a pak mi to došlo. Nováková a Dvořáková, teď už vypadaly jinak, každá měla na sobě malé večerní šaty a slušelo jim to. Když jsem si je navíc představil jak vypadaly a co dělaly před půl hodinou, slušelo jim to oběma ještě více.

„Co jsou zač?“ Zeptal jsem se Heleny. „Studentky univerzity, jedna práva, druhá filosofii“ A pokračovala o tom, jak se seznámily a jak se domluvily na občasné a neformální spolupráci. Je to s podivem, ale ty holky nejsou klasické prostitutky. Dělají to opravdu spíše pro potěšení a jsou fakt dobré. Možná bychom se mohli domluvit a někdy si užít společně. Před i za zrcadlem, dodala a mrkla na ně.

„Dneska ale ne, ještě budou mít práci. Sice jen krátkou, ale v příběhu, který bude více než zajímavý. Támhle je ostatně další z jeho aktérů.“ A ukázala k baru. Tam seděl Járin, znal jsem ho už z dřívějška. Byl to Helenin vzdálený bratranec, pomáhal jí v penziónu s hrubou prací a byl tak trochu gay. Tak trochu znamenalo, že sice žil s nějakou ženskou, prý byla starší, ale prachatá, plnil svoje povinnosti, ale čas od času si to rozdal s nějakým chlapečkem. Jak sám říkal, měl hrozně rád ty úzký chlapecký prdýlky. Jinak to byl správný kumpán, který nezkazil žádnou legraci a několikrát v minulosti jsme se spolu a s Helenou pěkně zmazali. Všiml si, že se na něj díváme a zamával nám. Opětoval jsem jeho pozdrav a pozvedl na dálku sklenici vína. Zazubil se a ukázal na svoji sklenici. Na tu dálku to vypadalo jako matonka. Kývnul jsem na něj a obrátil se na Helenu.

„Co je, on se dal na vodu?“ „Musí být fit, dneska večer bude mimořádná akce. Aby jsi byl v obraze, trochu ti o tom povím.“ A Helena začala vyprávět.

Paní Věru znala už tři roky. Úplně poprvé hledala v jejím penzionu jen ubytování. Pak se tak jednou večer dala dohromady s Járinem a moc se jí to s ním líbilo. Do Brna jezdila tak jednou za měsíc, prý služebně a téměř pokaždé s sebou měla chlapa. Když ne, tak zaskočil Járin. Byla prý zvláštní. Téměř vždycky chtěla jen klasiku, občas i s lízáním, ale bylo prý vidět, že by možná měla zájem i o něco více. Když Helena vybudovala svůj suterén, zmínila se jí o něm a naznačila, že by mohla mít i něco víc. To Věru očividně zaujalo a poté, co jí jednou Helena celým podzemím provedla, pochopitelně ne částí, do které se vcházelo přes její kancelář, přišla s návrhem, že si jednu místnost určitě pronajme. Ale musí se na to připravit a dá včas vědět. Nebude potřebovat nikoho k obsluze, lidi si prý přiveze s sebou.

Při další návštěvě přišla za Helenou s tím, že by ráda získala informace o tom, jak se dají některá zařízení a přístroje, co viděla ve skladu, využívat. Helena jí na večer půjčila do pokoje video a kazetu, na které měla setříhány ty nejlepší záběry z pornofilmů, ty které jí inspirovaly k vytvoření některých scén používaných v suterénních místnostech. Druhý den, když Věra odjela, šla Helena sama uklízet do jejího pokoje. To dělala vždycky, když chtěla o lidech zjistit něco více. Něco, co by jí například mohlo pomoci při nabídce služeb suterénní části penzionu. Ujistila se, že Věra je ta pravá. Stačilo jí k tomu zjištění, že uprostřed prostěradla byla obrovská, ještě vlhká skvrna prokazatelně od „kundí šťávy“, podobná skrvna je na křesle, které stálo přímo naproti televizi. Konečné povrzení pak získala, když pátrala v pokoji po zdroji „divného pachu“ a zjistila, že se Věra patrně vymočila do obrovského květináče s palmou.

„To jsem už začala mít o Věru zájem nejen jako o zákazníka, ale i všeobecně. Bylo mi jasné, že tato žena jistě využije mé služby a možná bude i zdrojem jiného potěšení. To první se naplnilo bezezbytku, to druhé zatím ne, i když dneska bychom k tomu mohli udělat první krok.“ Helena se napila a pokračovala.

Jednou večer jí Věra zavolala a objednala si ubytování pro dva a pronájem suterénní místnosti. Na dvě hodiny, vybavené zajímavou kombinací nábytku a zařízení: gynekologické křeslo, velký stůl, nočník, válendu a křeslo. Navíc chtěla sadu plenek pro dospělé. Při své objednávce byla precizní, měla jsem pocit, že všechno má napsané a tak jak mi to říkala že si všechno odškrtává. Ptala se například i na to, zda bude možné v místnost libovolně močit a stříkat sperma. Když jsem jí odpověděla, že s tím se samozřejmě počítá, byla očividně spokojená.

Přijela s mladíkem asi tak okolo 25-ti let. Vypadal docela normálně, chvílema jsem měla pocit, že je to docela pěkný chlap, občas však z jeho celkového vystupování vyzařovalo něco, co se mi moc nezamlouvalo. Jak se později ukázalo, ten pocit byl správný. Ubytovali se, on vzápětí odejel někam do města a ona si dala dvakrát fitness a saunu, oběd a po odpolední procházce se se svým mladíkem sešla u večeře. Byl na ně docela komický pohled, Věra byla klidná a důstojná, on nervozní, dost se potil a snad proto mu ona stále objednávala čaj. Vypil jich ten večer snad pět. K tomu dvě lahve matonky a na závěr dokonce oba dvě sedmičky sektu. Díky její péči o jeho pitný režim chvílemi vypadali jako matka se synem. Možná to tak i bylo nebo alespoň mohlo být. Věře je asi tak 45-50, to by tomu odpovídalo. Když jsem jsem obsluhovala, zjistila jsem, že on jí vyká, ona jemu tyká. Takhle se ale asi dneska rodiče a děti neoslovují. Po večeři zmizeli oba ve svých pokojích, aby přesně v devět vstupovali do suterénu.

Ve stejnou dobu jsem už seděla za zrcadlem, připravená na představení. A věř, bylo se na co koukat. Ona měla na sobě košili, podobnou té, kterou používají ženy v nemocnicích. On byl úplně nahý. Má trochu břicho a docela malý péro, jako malý kluk. Ona naopak pěkně rostlá. Sice starší, jetá, ale stále moc dobře udržovaná. To bylo dobře vidět, protože si rozvázala košili a stála před ním nahá. On se zachvěl, ale s čurákem to nic nedělalo. Zatím. Věra si vylezla na křeslo, roztáhla nohy a položila je na držáky.

„Tak a teď dělej, co jsem ti řekla. Pomalu, nikam nespěchej.“ Naklonil k její kundě a začal ji přejíždět nahoru a dolů. Chvíli trvalo, nez začala žena vzdychat. Pak vyštěkla. „Tak a teď dovnitř.“ On tam začal pomalu strkat ukazováček. Žena měla zatnuté zuby a jen rytmicky se pohupující obrovské kozy svědčily o jejím vzrušení. Když zastrčil jeden prst až dolů vytáhl ho a začal tam vrážet dva, pak to opakoval, až skončil u čtyř.

„Tak, a teď celou ruku, dělěj a pořádně, jak jsem ti to říkala.“ Udělal z ruky kornoutek a ona si roztáhla pořádně pysky. Celá kunda se šklebila proti jeho obličeji a i já jsem jí měla jako na dlani. Vzhledem k tomu, co se už událo mi bylo jasné, jak to bude pokračovat. Začal tlačit rukou do středu její díry a brzy začala ruka vnikat dovnitř. Věra měla stisknuté rty a bylo vidět, že jí to začíná bolet. Brzy začala křičet. „No tak dělej, zatlač, pořádně, ááááááááá…“

Mlasklo to, a ruka až po zápěstí zmizela v její kundě. Pysky se rázem ukolo paže těsně sevřely, jen na obou koncích šterbiny bylo místo, kde prosakoval malý pramínek vlhkosti. Věra sebou začala na křesle házet a vzdychat. Současně mladík začal rukou kroutit sem a tam, divoce ji vrážel dovnitř a pak zase povytahovat tak, že se pysky neuvěřitelně vydouvaly ven, až hrozilo, že ruka vyklouzne. To jsem si nedokázala představit, vždyť by to při té síle bylo něco jako porod.

Porod. Ano, tak to bylo. To co teď ti dva prováděli, byl vlastně takový malý porod. A skutečně. Věra najednou začala oddychovat a funět stejně, jako ženy při porodu. Pak přešla do střídavého režimu kdy chvíli tlačila chvíli odpočívala. Vždy, když zatlačila, on povytáhl svoji ruku do krajnosti, jen vyklouznout, když odpočívala, zatrčil ji zase zpět a divoce s ní kroutil. To jí přinášelo zřejmě nesmírné vzrušení. Takové, že při tom řvala tak, jak jsem ještě žádnou ženu neslyšela. Vyvrcholilo to tím, že začala povykovat, a přerušovaně vykřikovat „Už to bude, …, už to bude, “ a na to on zabral a táhl plynule ruku ven z její kundy. Chvíli to trvalo, Věře vystoupily slzy do očí ale statečně držela, pak to přišlo, ruka vyjela ven a za ní se vyvali mocný proud šťávy následovaný prudkým výstřikem moči. Na to čekal mladík a hned se přisál k její otevřené díře a začal hladově všechno polykat. Její megaorgasmus pomalu dozníval. Ještě chvíli zůstala bezvládně ležet, zatímco jí on otíral celý rozkrok. Pak pomalu slezla dolů, srovnala si nohy a posadila se do křesla.

„Tak a teď budeme pokračovat.“ Helena mi popisovala podrobně ostatní průběh tehdejšího večera. Byly využity všechny připravené rekvizity. Po porodu následoval život kojence. Ona ho skutečně „kojila“, to ji sál její prsa, což jí přivodilo další orgasmus. To už měl plínky, ve kterých si musel lehnout na stůl a vymočit se do nich. Ona ho přebalovala, měřila mi teplotu v konečníku, což byl vlastně první okamžik, kdy se mu postavil čurák. Později močil do nočníku. Pak byla scéna, kdy ona masturbovala a on se na ní musel jenom koukat a nepohnout se. Pak zase on ležel na válendě a pod dekou si ho honil, ona přišla, deku mu stáhla a vařečkou mu naplácala přes stojícího čuráka. To byl jediný případ, kdy on měl orgasmus a stříkal. Na úplný závěr mu vařečku zastrčila do zadku a párkrát mu s ní zajezdila sem a tam. Zpočátku večera měla pro něj slova plná něžného mateřského citu, zvlášť, když ho přebalovala, později už na něj byla vyslověně zlá a jen ho ponižovala. To už jí musel říkat matko, někdy maminko. Vyvrcholilo to tou poslední scénou, kdy mu vařečkou jezdila v prdeli a sama si přitom honila píču. To na něj křičela, že je neschopnej parchant, že to mělo dopadnout úplně jinak a když na ní přišel orgasmus, vzdychala jen „Karle, Karle, Karlíčku…“. On jenom, se zoufalým výrazem v tváři ležel na válendě, vařečku zaraženou v zadku a čekal, až se ona po orgasmu postaví nad jeho obličej, roztáhne nohy a celého ho pochčije. Tím to všechno skončilo.

Od té doby jezdili tak asi jednou do měsíce. Dosud se jí nepodařlo zjistit, co jsou oba zač. Díky Helenině zásadě byla ona ubytována pod jménem Heleniných „bílých koňů“, on nebyl veden v knihách vůbec. Bylo jasné, že ona z Brna není, on snad ano, protože ho Helena nebo ostatní několikrát v Brně viděli.

„No a dneska mě Věra požádala o další službičku pro jejího chlapce. Bude to něco extra. Zpočátku se mi do toho moc nechtělo, ale pak mě Věra ujistila, že je to pro dobro všech a nakonec mi zaplatila tak, že jsem už o ničem nepřemýšlela a splním jí to přesně tak, jak chtěla.“ Podívala se na hodinky a zvedla se.

„Už je to v běhu, zatím by to mělo probíhat klasicky, ale už brzy dojde na připravené překvapení. Jestli chceme být u toho, samozřejmě za zrcadlem, tak si pospěšme.“

Zvedli jsme se a zmizeli ve dveřích Heleniny kanceláře. Cestou po točitých schodech mě přepadl divný pocit. Nevím, co se to se mnou dělo, ale cítil jsem, že teď uvidím něco mimořádného a že si nejsem jistý, zda to vůbec chci vidět. Překonal jsem to a vstoupil do místnosti „za zrcadlem“.

Rychle jsme se usadili, Helena ještě zapnula zvuk a já se rychle orientoval v situaci. Scéna byla dnes vybavena poměrně jednoduše. Pouze křeslo a válenda. Na křesle seděla starší žena, krásný účes už poněkud utrpěl tím, jak se potila a házela celým tělem pod přicházejícím orgasmem. Nohy měla široce roztačené a v kundě zaražený obrovský umělý penis. Rytmicky si ho vytahovala a vrážela zpět tak, až se jí vytékající šťáva našlehala do mohutné pěny, která obklopovala její nateklé pysky. Na vrcholu rozškleběné díry trůnil obrovský poštěvák, který si drtila stisknutým palcem a ukazováčkem. Samozřejmě nebyla zticha.

„Ááááááách, áááááááááá…, to je krásnééééééé, Karle, Karlíčku, chybíš mi, …., áááááááááá, takhle jsi mě dřív krásně mrdal, ááááááááách, …, já, já, už, buduúúúúúúú, óóóóóóóóóóóóóóóó, ….“ Zbytek zanikl ve zvířecím křiku po kterém se svezla z křesla, povolila rozevření stehen, penis vyklouzl ven a násedoval mohutný výtrysk její štávy. Chvíli ležela klidně a oddychovala. Pak se pomalu zvedla a oblékla si připravené domácí šaty. V tom okamžiku jsem si detailně prohlédl její tělo. Byla už starší, odpovídalo to Helenině hodnocení, ale byla stále docela pěkná. Prsa velké čtyřky až pětky, poměrně ještě vysoko nahoře. Velké dvorce a mohutné bradavky. Tělo docela ucházející. Už trochu vyklenuté břicho, ale žádné špeky nebo převislá kůže. Kunda chlupatá od přírody a skutečně velmi, velmi zachovalé nohy. Když se na chvíli otočila, byl k zahlédnutí její zadek, spíše větší ale stále ještě dostatečně pevný. Zkrátka a dobře ženská, se kterou bych si dal klidně říci. Vzhledem k tomu, že i obličej jevil známky mimořádné péče, měl jsem před sebou ženu, která by mě přemlouvat nemusela.

Helena se mého zkoumání všimla a poznamenala: „Klidně tě s ní seznámím, určitě vám to spolu půjde. Ale jen pod tou podmínkou, že to bude tady a já se na vás budu moci dívat.“ Zašklebil jsem se a vrátil se k situaci před zrcadlem. Věra se už dooblékla a pomalu kráčela k válendě. Na ní ležel po dekou její mladík a z neklamných známek bylo jasné, že si ho po dekou honí.

„Co to děláš?“ Vykřikla. „Já, já, …, nic, maminko.“ „Nepovídej a dej tu deku dolů.“ Kluk nereagoval, jen si ho zřejmě přestal honit. Ona jednou rukou stáhla deku a objevil se jeho ztopořený čurák. „Táááák, ty tady masturbuješ, no to je pěkné. Tak ty si tady klidně masturbuješ i přesto, že víš, co se stalo. Víš jak špatnou věc děláš? Budu tě muset potrestat.“

Teprve teď jsem si všiml, že má v druhé ruce vařečku. Natáhla jí v ruce a začala s ní krátkými švihy trestat jeho ztopořené pohlaví. On začal naříkat a prosit, ale ona nepřestávala. Čekal jsem, že přijde jeho orgasmus, tak jak to popisovala Helena, ale nic se nedělo.

„No vidíš, ono je to stejně houby platné. Ty se nedokážeš ani pořádně vzrušit. Ale já ti pomůžu, připravila jsem ti překvapení.“ Jen to dořekla, otevřely se dveře a do místnosti vstoupily staré známé. Dvořáková a Nováková (či jak se jmenovaly). Hned se vrhly na válendu a začaly ležící mužské tělo zpracovávat. V tu chvíli jsem si hrozně přál ležet tam místo něj. Holky nevynechaly vůbec nic. Kouřily mu čuřáka, olizovaly koule, jezdily mu píčou po obličeji, pak jí jedna druhé začala vylizovat, zkrátka řádily jak černá ruka. Já ho měl už pořádně tvrdého a i na Heleniných očích a dechu bylo vidět, že se jí to moc líbí. Ale chlapec stále nic. Věra nad ním stála, pohrdavě se usmívala a chrlila jeden posměšek za druhým. Pak se jedna z dívek natočila tak, že se její jazýček dostal do blízkosti chlapcova zadku. Lehce mu ho přejela a on se zachvěl. Současně s tím se zaškubal jeho čurák. Všichni v místnosti ožili.

Děvčata se začala hned intenzívně věnovat jeho zadku, jedna jazykem rejdila hluboko uvnitř, druhá masírovala prostatu a olizovala koule. V pár okamžicích už čurák stál a to byl signál pro Věru. „Tak takhle je to, ono se tí líbí když ti někdo dráždí prdel? No to musíme hned využít, neboj, brzy si užiješ.“

Obě holky začaly chlapce pomalu obracet, takže za chvilku poloklečel na válendě s vystrčeným zadkem. Jedna teď už klečena za ním, roztáhla mu nohy tak, aby k jeho zadní díře pořádě mohla. Nepřestávala zpracovávat otvor jazykem a začala si pomáhat i prstem. Druhá si klekla před něj a jezdila svojí roztačenou píčou přes obličej a hlavu. Chlapec byl evidentně vzrušený, jeho malý čurák mu stál a bylo vidět, že se mu o takhle líbí.

„Tak jo, už to nebudem prodlužovat, jdeme na to!“ Na tento povel se opět otevřely dveře a tam stál Járin. Nahý, péro mu stálo a blyštělo se jak bylo namazané gelem. Zbytek měl Járin ještě na ruce. Rychle přiskočil k válendě. Obě dívky se přesunuly k hlavě chlapce a pevně jí i jeho ruce sevřely stehny. Járin projel chlapcův zadek gelem a nasadil svého fialového žaluda na kraj díry. Ten ještě nic netušil, takže svěrač zůstal povolený. A to přesně Járinovy stačilo. Zatlačil a byl vevnitř. Teď to zřejmě chlapec pochopil a začal s sebou škubat. Bylo ale už pozdě. Děvčata držela pevně, Járin do něho bušil bez přestávky, takže bylo jen dílem pár desítek vteřin, kdy začal do chlapcovi prdele pumpovat mocné dávky svého semene. Věra při tom všem seděla v křesle a znova si honila svoji obrovskou kundu ještě větším umělým penisem. Járin nebyl jediný chlap kdo stříkal. Současně s ním se udělala i jeho oběť a krátce potom i já, protože jsem to už hodnou chvíli pumpoval do ohnuté Heleny, která při tom nepřestávala pozorovat scénu před zrcadlem.

Po tom všem jsem usnul jako mimino. Ráno při snídani jsem se potkal s Helenou, Járinem i s „Novákovou“ a „Dvořákovou“. Když jsem odjížděl, tak to už byla Zdena a Pavla a všichni čtyři jsme se domluvili na tom, že při mé další návštěvě Brna musíme připravit něco většího.

Den v Brně uběhl bez problémů, pracovně se mi dařilo a já už v pět odpoledne uháněl po dálnici směrem k domovu. Byl jsem dost unavený a zastavil se v motorestu na kávu. Když jsem jí tak popíjel, zabloudil můj zrak na obrázek na lednici. Zkameněl jsem, v té chvíli jsem totiž už věděl, kdo je Věra a její chlapec.

Martina přišla na schůzku v nových šatech. Byly elegantní a přitom sexy. Měly světle zelenou barvu a nádherně obepínaly její vnadné tělo. Evě se budou určitě líbit. Třikrát krátce zazvonila na Evin zvonek.

Za chvilku ji otevřela sama Eva. Byla také krásně oblečená. Měla na sobě podobné šaty, ale v červené barvě a ještě kratší s větším výstřihem. Na pozdrav se políbily a šly do jídelny. Tam už byla přichystána večeře. Eva byla romanticky naladěna, a tak byla celá jídelna intimně osvětlena, na stole byla váza s růžemi a hořící svíčky ve stříbrném stojanu. Obě usedly ke stolu, naproti sobě a mlčky se pustily do vynikajícího jídla. Když dojedly, začaly se bavit o práci, o domově a tak různě. Eva přinesla na stůl dvě láhve vína a čtyři krabice džusu. Nemusela nic vysvětlovat a Martina hned pochopila. Dnes bude všechno téct proudem.

Neváhala a nalila si sklenku vína a sklenku džusu. Povídaly si ještě dlouho, vypily téměř vše a ještě nepadla ani zmínka o dalším plánu na večer.

Martina se omluvila, se slovy, že si potřebuje odskočit. Tušila, co bude následovat. Eva ji poprosila, ať ještě chvilku vydrží a vleze si na stůl. Martina poslechla a klekla si na stůl. Eva jí udělala prostor tím, že vše ze stolu smetla rukou na zem. Potom Martinu vybídla, ať si tedy uleví. Martina se opravdu dlouho nepřemáhala, protože téměř tři litry vypité během necelé hodiny opravdu člověka zaplní. A tak si pomalu ucvrkávala do svých nových šatů.

Kalhotky jí v tom nebránily, protože na návštěvu k Evě je nikdy nenosí. Eva sledovala Martinino představení s opravdovým zaujetím. Líbilo se jí, jak se skvrna na Martiných šatech zvětšuje a jak pomalu její moč kape na desku stolu. Sama už také velmi potřebovala, a proto rychle vylezla také na stůl, rozkročmo si stoupla na Martinu a začala močit.

Na pár okamžiků močily společně. Martiny se zmocnilo obrovské vzrušení, když ucítila proud Eviných výměšků na zádech a sama přitom močila. Po několika vteřinách už z ní moč přestala vycházet, a tak si vychutnávala tu Evinu.

Už měla mokré celé šaty, dokonce i prsa a břicho. Za chvilku skončila i Eva. Martina slezla ze stolu a nechala Evu, aby si na něj lehla. Eva musela mít mokrá celá záda. Martina potom na stůl zase vylezla a poklekla nad Evou. Pak se na ni položila a zaměstnala ji vášnivým polibkem trvajícím snad pět minut. Když skončily, Eva se na stole otočila na břicho a potom slezla. Pak vybídla Martinu, aby udělala to samé. Ta jí poslechla, ale stav jejích šatů to nezměnilo, protože víc mokré být už nemohly.

Oběma ženám už prosvítalo pod šaty téměř celé tělo. Nejvíce pak prsa. Nakonec obě milenky společnými silami slízaly zbytky výměšků na stole. Přitom se jim namočily i vlasy, ale toho si nevšímaly.

Když v jídelně skončily, odešly do obýváku ,usedly na pohovku a dívaly se na porno. Asi po hodině položila Eva Martinu na záda a dřepla si nad ni. Na měkké pohovce to šlo těžko, ale když ji Martina podržela rukama, bylo to v pořádku. Pak si Eva vyhrnula spodek stále vlhkých šatů k pasu a vystavila tak svůj zadeček na odiv své přítelkyni.

Martina ho začala hladit, a tak se musela Eva opřít o její kolena, aby se nad ní udržela. A pak Martině dala svůj dárek. Pomalu z ní totiž začaly vycházet výkaly. Když ucítila, jak ji první kus roztahuje svěrač a dostává se ven z jejího těla, uslyšela Martinino překvapené vzdychnutí. Pak z ní ten kus vypadl celý, a přistál na hrudi druhé ženy. Celkem z Evy vyšla čtyři poměrně celistvé kusy výkalů.

Když potom slezla z Martiny, viděla, že dva má mezi krkem a prsa, jeden přímo mezi prsy a jeden na břiše. Podívala se Martině do očí. Usmívala se na ni, také se na ni usmála. Martina si vzala jeden kus do ruky a přičichla si k němu. Pak si všechny výkaly rozetřela po těle, hlavně po ňadrech. Když skončila, její šaty už měly kromě světle zelené, také tmavě hnědou barvu. Nakonec vstala z pohovky a otřela si ruce o zadeček. Zbytky potom olízala. Tím si od Evy vysloužila vděčný polibek.

Při něm se k sobě obě ženy přitiskly jak to šlo, navzájem se hladily, a prohrabávaly mokrými vlasy té druhé. Obě uznaly, že toto by jako předehra stačilo, obě už byly ovládány pouze vášní. Stačil jediný dotek v rozkroku a orgasmus byl na světě.

Společně odešly do ložnice, jedna druhou svlékly a ulehly na postel. Dostaly se do polohy 69 a hrály si s přirozením té druhé, dokud je přívaly slasti nezmohly.