Koukám na hodinky a rafička se pomalu drápe ke třetí hodině ranní. Nejvyšší čas pomalu vyrazit domů, říkám si. Volám na číšníka, kterej je očividně otrávenej a práce v nonstopu ho asi nenaplňuje tak, jak by si představoval a já se mu ani nedivím. Po zábavným večeru s kamarádama se loučím a pomalu se zvedám od stolu. Únava po celovečerním popíjení společně s nashromážděným alkoholem v krvi způsobuje, že rovnováhu držím s obtížemi, ale s úsměvem si říkám, že už bylo i hůř. Vycházím před bar a rozhoduju se, jestli si zavolat taxi, nebo vyrazit po svých. Na to, že je polovina října, je venku celkem příjemně a když tomu připočtu dnešní průvan v peněžence, tak je volba jasná. Jako student v druháku na střední si moc vyskakovat nemůžu. Občas zajdu na nějakou brigádu, ale na nějaký rozhazování to není. Domů to mám necelý 2 kilometry, takže to není zas tak hrozný. Vyrážím stejnou cestou jako obvykle. Kousek po hlavní ulici, pak doprava a nahoru po schodech přes vlakový nádraží, který není přes den až tak moc využívaný, natož v tyhle noční hodiny. Cesta příjemně ubíhá a myslím na to, jak se ještě před spaním podívám na internet a projedu pár svých oblíbených stránek. Tou dobou kolem projíždí nákladní vlak. Jen po očku sleduju ubíhající vagony, protože stejně nemůžu moc zaostřit a vnímám ten hlasitý hluk od toho mnohatunovýho kolosu. V tom cítím ostré bodnutí vzadu, na levým stehně. V duchu si říkám, že mi to připomíná tetanovku,co jsem v 15-ti dostal od obvodačky a nechtěně jsem při tom zatnul sval. Sahám si na stehno a nahmatávám jakousi šipku, která s lehkostí prorazila moje rifle a zabodla se hluboko do svalu. Rychle ji vytahuju a při tom koukám kolem sebe, ale nikde ani noha. Nechápavě zkoumám ten divnej náboj s jehlou. Pozoruju, že se mi zpomalují reflexy a rozmazává obraz před očima a tuším, že tentokrát za to alkohol nemůže. Poslední myšlenka, která mi ještě stačila proběhnout hlavou byla,že bych odtud měl co nejrychleji zmizet. Bohužel zůstalo už jen u té myšlenky.
Nabývám vědomí. Zbytkový alkohol spolu s uspávacím sérem je dost silnej koktejl pro můj mozek, takže si jen pomalu uvědomuju co se vlastně děje. Cítím ostrou bolest na obou zápěstích a odkrvené prsty na rukou. Uvědomuju si, že celou váhou těla visím na zápěstích v polokleče. Nemůžu se zhluboka nadechnout, protože mám nějakej hadr v puse a celou hlavu omotanou lepicí páskou. Navíc mám přes hlavu hozenej látkovej pytel, takže sotva popadám dech. S velkou námahou se mi daří postavit se na nohy. Obrovská úleva nejen pro zápěstí, ale i pro ramena, na kterých nějakou chvíli spočívala váha celýho těla, o bolesti krční páteře ani nemluvě. Snažím se pochopit, co se to vlastně děje. Proč stojím, kdoví kde, se spoutanýma rukama nad hlavou, hadrovým roubíkem v puse, pytlem na hlavě a navíc úplně nahej? To uvědomuju vzápětí, když se snažím nohama nahmatat něco kolem sebe a při tom cítím podezřelou volnost na choulostivých místech. Na jednu otázku dostavám přeci jenom odpověď – tlumeně slyším projíždějící vlak. Než si ale stačím dát dohromady nějaký souvislosti, tak se za mnou otevírají dveře. ‚ tak mladej, šéf nám tě schválil! ‚ slyším přísnej ženskej hlas a přitom cítím, jak mi opakovaně přistává na levý půlce její ruka. Jednak to dost štípe a navíc je to dost blízko místa, kam se mi před pár minutami zabodla uspávací šipka a to taky nepovažuju za úplně příjemný. ‘‘Ani nevíš, jak jsem ráda, protože už jsem myslela, že odtud dneska odjedeme s prázdnou a to by byl šéf pěkně nasranej. Ti tři před tebou nebyli žádná sláva, ale ty prej stojíš za to‘ řekla se štiplavým smíchem. ‘‘Igore, jdem ho připravit na převoz. Ať už jsme co nejdřív doma.‘‘ Připrav ho na převoz? Vůbec jsem nechápal, co se děje. Jakej převoz? Kam? A hlavně proč? Začal jsem se panicky zmítat v řetězech, kterými jsem byl připoután ke stropu, ale to nemělo na další sled událostí vůbec žádnej vliv. Chvíli chodili beze slova kolem až najednou jsem z ničeho nic dostal do pravýho stehna šílenou ránu,až se mi podlomili kolena a cely tělo mě na pár vteřin přestalo poslouchat. ‚to je elektrickej paralyzér. Dělej co ti řekneme a budeš mít klid, jinak si to co nevidět zopakuješ.‘ celá pravá noha mě brněla a pálila a bylo mi jasný, že tohle přestává být sranda (a to ne, že by doteď byla).
Slyšel jsem kolem mě zlověstný šramot a s obavami jsem čekal, co bude. ‚tak jdeme na to a ne že sebou budeš cukat – nemám na tebe celej den‘ pronesla s klidem ženská. Co nevidět jsem na levý bradavce ucítil ostrou bolest a pár hned na to i na pravý. Byla to opravdu intenzivní bolest, způsobená silnými pružinami na skřipcích,který teď neúprosně mačkaly citlivý konečky mých prsou. Začal sem sebou házet ze strany na stranu, ale ona křikla, ať toho okamžitě nechám a za oba skřipce zatáhla. Zakousl sem se do hadru v puse a prohnul směrem k ní. Do očí mi vyhrkli slzy z štiplavé bolesti. Pár vteřin mě držela a řvala při tom, že chce mít klid na svoji práci a ať ji neseru. Po tom, co mě pustila, mi uštědřila ještě facku přes pytel na hlavě, což ale bylo v té chvíli to nejmenší. Nuceně jsem se zklidnil. I přes to reagovala slovy. ‘‘ spoutej tomu frackovi nohy ještě by mě mohl kopnout’’ v okamžiku jsem ucítil,jak se mi ho noho zařezávají stahovací pásky. Bylo mi to jasný podle charakterystickýho zvuku při jejich stahování. ‘‘tohle všechno sis mohl ušetřit‘‘ pronesla suše. Potom už jsem měl jen hodně omezený pohyb, protože mi připoutali nohy nejen k sobě, ale i k podlaze. Následovala, která mě značně vyvedla z míry. Ucítil jsem, jak mi mezi půlky vtírá něco studenýho a vlhkýho, nejspíš lubrikant. Než jsem se nadál, vklouznul mi do konečníku její prostředníček. To už na mě bylo opravdu moc! Začal se sebou zmítat ze strany na stranu. Během pár vteřin moje vzpůrné počínání ukončil paralyzér. Rána do pravého podpaždí byla tak silná, že jsem na chvíli ztratil vědomí. Probudilo mě fackování přes obličej, tlumené látkou, co jsem měl přes hlavu. V tu chvíli mě brnělo a pálilo snad celý tělo.‘‘Jasně jsem ti řekla, že máš bejt v klidu doufám,že jsi to konečně pochopil‘‘. Druhá rána mě už opravdu zlomila a byl sem smířenej se vším. Rychle se vrátila k předešlý činnosti. Očividně si užívala moji bezmoci a odporu, který jsem nemohl dát najevo. Nanesla ještě víc gelu a masírovala mi z vnějšku anál a jeho blízký okolí. Občas to proložila svižným plesknutím přes jednu, nebo druhou půlku. Potom mi její prst opět roztáhl svěrač, vnikl dovnitř a začal v něm pravidelně kmitat. Zvláštní pocit, ale nemůžu říct, že úplně nepříjemnej. ‘‘ No vidíš, že se ti to nakonec líbí‘‘ řekla provokativně. Nějakou chvíli to ještě trvalo, ale nakonec jí to omrzelo. Hned na to její prst ale vystřídal anální kolik. Cítil jsem, jak se při vnikání postupně zvětšuje jeho průměr. V nejširším místě jsem pocítil mírnou bolest a pak tam lehce vklouznul. Měl jsem za to, že to nejhorší mám za sebou. Omyl. ‘‘a teď třešnička na dortu mladej‘‘ pronesla. Na špičce žaludu mě zachladil už známý chladivý gel a cítil jsem, jak mi něco vniká do močové trubice. Nebylo to moc příjemný, ale bylo mi jasný, co by mohlo následovat, tak jsem se snažil být v klidu. Jelikož jsem vůbec nic neviděl a ještě k tomu sem byl pod vlivem séra a alkoholu, tak byly všechny pocity velmi intenzivní, ale v tuto chvíli rozhodně ne vzrušující. S palčivou bolestí na bradavkách a s kolíkem v zadku sem musel snášet, jak mi strká nějaká domina do penisu jakousi tyčku. Cítil jsem, jak mi pomalu zajíždí trubicí až ke kořenu a roztahuje mi celej penis. Těsně před koncem vsouváni mi přes žalud až těsně za něj přetáhla kroužek, kterej byl nějak spojenej s tou tyčkou a velice těsně mi ho obepnul. S tím už se dostavila i první erekce. S tím, jak se můj pyj zvětšoval jsem mnohem víc cítil tu veš strčenou vevnitř a nejvíc ten kroužek zafungoval jako škrtící. Bylo to opravdu zvláštní, mít penis vyplněný zevnitř jakýmsi zmenšeným robertkem a ještě k tomu mít přiškrcený žalud. Vzrušení nabývalo na intenzitě, ale procedura nebrala konce. Odepnuli mi ruce od stropu a uvolnili nohy byla to velká úleva. Musel sem udělat par kroku dopředu. ‚tady si lehni‘ pronesla. Položil jsem se na nějakou podložku, podobnou lékařskému lehátku, na kotníky mi natěsno přitáhla obojky. Přes zápěstí už jsem je měl připravené od toho připoutání ke stropu. Připnula k okům, které již byly na lehátku. Možnost pohybu jsem měl značně omezenou. Teď ti sundám z hlavy ten pytel, ale opovaž se otevřít oči – víš co by tě čekalo‘ sykla. Sejmula mi vak z hlavy a nečekaně řekla‘ otevři očí. Jediný, co jsem zahlédl, bylo oslňující světlo. Trvalo to snad jen vteřinku, ale i to stačilo, abych ztratil noční vidění, takže sem v tom temnu viděl jen obrovskou světlou skvrnu před očima a periferně kolem jen šero…’’ teď buď v klidu, ať ti nevypíchnu oko. Dám ti do něj čočku‘. Nechápal sem o co jde,ale raději jsem poslechl. Na levý oko mi opatrně dala čočku. Nebylo to úplně příjemný, ale bylo znát, že to ta ženská nedávala poprvé, takže se to dalo snést. Hned následovalo druhý oko. Až potom jsem pochopil o, co vlastně jde. Ty čočky byly neprůhledný, takže sem byl úplně slepej, aniž aby si museli lámat hlavu se zakrýváním očí.‘ Zkus začít řvát a dostaneš ránu elektrikou mezi oči‘ řekla a zároveň při to začala trhat pásku, co jsem měl omotanou kolem hlavy. Vytáhla mi z pusy oslintanej hadr, za což sem byl rád, ale… ‚ otevři tu hubu‘ tyhle slova přerušili moji krátkou spokojenost a do pusy mi zajel roubík ve tvaru penisu, kterej se k mojí nevoli zastavil až u mandlí, což bylo dost nepříjemný a co chvilku mi to vyvolávalo zvracecí reflex’nehekej, zvykneš si‘ pronesla suše domina, když mi ho za hlavou natěsno zapínala. Potom jsem dostal obojek kolem krku, kterej byl chvíli na to připevněn k lehátku. Abych byl dokonale znehybněnej, tak mě stáhla řemeny který byly vedeny z jednoho okraje lůžka k druhýmu přes kotníky, těsně nad koleny, kolem pasu a přes ramena. ‚zkus to zapnout‘ pronesla k Igorovi. Zapnout? Marně sem si lámal hlavu o co jde, ale v tom mi myšlenky přerušilo silný brnění mezi už tak dost bolestivými bradavkami, který se v pravidelným intervalu neustále objevovalo, ale jediný, co jsem mohl udělat bylo setnout ruce v pest a zakousnout se do dusivýho roubíku.’vypadá, že to funguje‘ pronesla s očividným potěšením. Mezi svorkami na bradavkách byly elektrody, a co 2 vteřiny do nich přicházel proud. ‘‘pusť další ‚ natěšeně pronesla. Hned na to jsem ucítil silné brnění kolem svěrače. Rychle mi došlo, že v konečníku má zasunutej kolik, kterej v sobě má elektrody taky. S každým náporem proudu sem mi stahovali půlky k sobě, aniž bych to nějak ovlivnil. To samozřejmě nenechala bez povšimnutí moje trýznitelka. ‚no vida jak umíš cvičit s prdelkou. Jsem zvědavá, jak nám zacvičí se svým pérem‘ cože? To snad… v první chvíli sem myslel,ze ten roubík v puse překousnu! Od uzdičky ke kořenu penisu mi projela vlna proudu. Silný pocit bolesti spojený s vlnou rozkoše. Od té chvíle už sem nebyl schopný vnímat nic kolem sebe. Snad je to, že mi do uší nacpali špunty. Po ztrátě sluchu i zraku se můj mozek mohl soustředit jen na tri nervová centra, kterými se s neomylnou pravidelnosti prodíral elektrickej proud. Vše bylo nastaveno tak, že se po vteřině střídaly bradavky, konečník a penis. Netrvalo dlouho a mým tělem zatřásl silný orgasmus. Cítil jsem, jak mi sperma stříká na břicho. Bylo to něco nepopsatelnýho. Když jsem se z toho trošku vzpamatoval, i když pres přetrvávající proudový šoky to šlo jen těžce, jsem si uvědomil, že se se mnou postel hýbe. Srovnal jsem si souvislosti v hlavě a bylo mi to jasný. Celou tu dobu jsme byli v nějaký dodávce na nádraží, ale teď už odtud jistotě odjíždíme. Ale kam? I přes nejšílenější orgasmus v mým životě ty šoky nebyly až tak příjemný a tak jsem jen doufal, že nepojedeme moc dlouho.
