Prestože rád sleduji dlouhá porno videa, povím vám svůj příběh, který by mě ani v nejdivočejším snu nenapadl. U báru stála na mě se smála, její kamarádka se na mě podívala a oné modroočce něco špitla. Odvrátil jsem pohled trochu násilím jsem se přinutil poslouchat mého kamaráda.
Máme nahozeno, oči se střetly…. jak to říkal Florián- nech ji ať si tě prohlédne, ale né moc dlouho, a pak si ji prohlédni ty. Pak si za ní zajdi pokecat
Vyslechnul jsem další hovadinuuod více než mírně připitého kamaráda a podíval se na ni. Sklopila pohled a trošku šťouchla do kamarádky, jedna, dva tři čtyři pět……..deset, znov jsem se otočil na martina a odpověděl mu podobným hovnem jakým krmí on mě posledních deset minut, koutkem oka zahlédnu jak se na mě zase dívá.
Třeba to dneska vyjde, musim Veroniku dostat z hlavy. Už konečně myslet taky na někoho jiného, jizvu která po ní zbyla zacpat čerstvějším balzámem na duši. Nikdy jsem nebyl na nějaké balení slečen po klubech, jinak bych pravděpodobně Floriánovy triky nepotřeboval. Už mě nebaví sledovat dlouhá videa a honit si sám, pomyslel jsem si.
Znovu se naše pohledy střetly, trošku se na ni usměju a znovu se odvracím.
Teď je správná chvíle, její kamarádka odešla na záchod…
“Marťas přej mi štěstí”
“…..cože?”
než mu došlo co jsem řekl odešel jsem, trochu obeplul bar, pozdravil se s pár známejma, odložil napůl rozpitou kuželku na stůl a protla čil se vedle krátkovlasé modroočky.
Překrásně se na mě usmála
“ahoj, já sem Lukáš”
“Bára” špitla a usrkla střiku
“odkud jsi ještě sem tě tady neviděl”
“místní, nechodím sem často, na techno poprvý”
už už jsem měl na jazyku že je to progresiv a žádný techno.
“ty si tu často?”
“kdepak zrozvna sem se vrátil z francie, piješ I něco tvrdčího než vinej střik?”
“hmmmmm, malibu?”
“okej”
objednal jsem a zaplatil drinky, za další hodinu příjemné konverzace, jsem se dozvěděl, že bára bydlí nejenom tady ale dokonce I blízko, že její kamarádka se takticky přesunula ke známým u velkého stolu, a ani si nepřišla pro pití které jí předemnou větralo. Dostal jsem slíbeno že se ještě určitě uvidíme, a že si určitě určitě zatancujeme, ale že nemůže nechat kamarádku dlouho samotnou. Pohladila mě po ruce, překrásně se usmála.
Když odcházela měl jsem ze sebe ohromnou radost. Jako bych slyšel Floriána: napůl vyhráno teď už stačí zase to neposrat a máš jí v kapse.
Za další hodinku ztrávenou s přiopilým martinem, přišli další kamarádi, tak zabíráme stůl, takticky obsazuji místo abych na báru dobře viděl (aby ona viděla na mě. Copyright florián)
občas se mým směrem podívala, a když se dívala dlouho podíval jsem se taky- úsměv.
“kam to pořád čučíš kámo”
“ále nikam”
“na slečnu civí, voe” přidal se martin, přes svou opilost ještě neztratil své pozorovatelské sklony
“na tu krátkovlasou žejo? Pěkná kost”
“mohl byses na ní třeba podívat míň okatě?”
“já jí znam”
“vážně? Odkud?”neudržel sem se
“brácha s ní chodil do třídy, hele kámo já bych ti nechtěl kazit srandu ale tahle je zadaná”
“no to mě poser na holý záda” tohle mě dost dostalo, proč je sakra každá zadaná..
“a odkud to víš?”
“z bráchova slučáku před měsícem byla tam s chalanem, hrozně se k ní měl, brať říkal, že se tam s kymsi popral”
“no super ještě to bude nějakej chachar, poslední co dneska potřebuju je dostat po tlamě”
“neblbni, víš co by ti na to řekl Florián”
“něco o tom že každá je zadaná dokud neni s tebu?” vážně mi to skazilo náladu
“ne, ale zeptej se ho sám támhle se blíží” vzhlédl jsem a spatřil kudrnatou kebuli vyhlášeného svůdníka.
Nečekal sem až se Florián protlačí davem a pozdraví všechny a všechny. Vyrazil sem rovnou k němu.
“nazdár Lukyne”
“čabas Florianku, potřebuju pomoct kámo, zvu tě na prvního panáka”
“hele já chtěl ještě….”
“jen minutku. Co piješ?”
“tak malýho absintíka”
objednal jsem a zaplatil pití
“co tě trápí, ženský?”
“jo jedna, sedí v rohu, krátký blond vlasy, modrá mikina, hele krásně sem s ní pokecal, koupil jí pití, a tak dále, měl bych beztak dobrou šanci”
“no a v čem je problém?”
“že sem se od kluků dozvěděl že je zadaná”
“no a kde má týpka?”
“nevim, neznam ho a ona je tu s kámoškou”
“tak v čem je problém?” tím mě trošku zaskočil
“nechci nikomu list do zelí a nerad bych aby sem přišel a dal mi po tlamě že mu dělam do starý”
Florián se otočil rozhlédl se.
“hele jestli tady s ní neni, jako by nebyl, navíc ta kočkapo tobě pokukuje, zapomeň na něj, beztak ani žádnej její týpek neni”
“okej díky, na tvoje kámo”
“nene na tvoje svoje si kurvit nebudu. Hodně štěstí”
ještě chvíli jsem zůstal u baru a popvídal chvíli s barmanem, chvíli ze známým, hodil další dva absintíky (na kuráž) a matonku. Když tu se za mnou přitočila známá vůně. Tenhle parfum jsem miloval poslední dejme tomu rok.
Prosím ať to není Veronika
“ahoj” Sakra!!
je to Veronika, pomalu se otočím
“nazdar, co tady děláš? To si přišla za mnou?”
“ne, přišla sem na party”
to ti tak uvěřim, nebyl jsem k ní lhostejný, ale po tom co mi provedla si mojí lásku nezaslouží.
“víš chtěla jsem ti jenom říct….”
“ale já s tebou už mluvil dost, mezi náma je konec a šmitec”
odešel jsem od ní ke klukum
nálada v clubíku se pomalu rozpouští a uvolňuje a když jde bára s kamarádkami tancovat přemluvím kluky aby sme šli taky (né že by to bylo tak těžké).
Tancovali jsme s bárou každý jinde, ale přesto spolu. Dívala se na mne smála se na mne a já zase na ní. Skvěle bych si tenhle namlouvací rituál užil, kdyby tu nebyla Veronika.
Prvních pár chvil seděla u nějakých známých a propalovala pohledem střídavě mě a Báru. Pak někam odešlaa já viděl na její tváři zvrácený úsměv. To už sme s Bárou tancovali tělo na tělo.
Něco mi špitla do ucha, špatně jsem ji slyšel a chtěl jsem ji poprosit aby mi to zopakovala do druhého ucha, ale naše rty setkaly.
Bylo to pro mě tak náhlé a nečekaná že jsem se málem odtrhl ale pak jsem se uvolnil a úplně utopil v jejím náručí a plnosti rtů malých úst.
Zapoměl jsem na svět kolem.
Neexistovalo nic, jen horká kůže vášnivé modroočky, jejíž oči či úsměv jsem zahlédl jen při krátkých přestávkách.
Líbal jsem ji krk a laskal ouška, jemně, vytrvale. Zároveň sledoval husí kůži na blankytném krku.
Bára nás I přes očividnou rozkoš oba pronavigovala tanečním parketem k prázdnému gaučíku. Já cestu vůbec nevnímal, zjistil jsem to až se ode mne odtrhla a odstrčila mne tak, že jsem zapadl do měkého gauče.
Přerývavě dýchala, obnažila zoubky a sedla si na mě obkročmo.
Tentokráte jsem si s oušky hrát nemohl, nenechala mě, oplácela mi a já jen děkoval svým boxerkám jak zdárně ukrývaji mé vzrušení.
To jsem si alespoň myslel dokud Bářina nenechavá ruka nesklouzla mě mezi nohy, nepohladila mi ho.
“chtěl by si to, viď” nebyla to otázka, prosté konstatování faktu.
Chytila mi mezy zoubky ušní lalůček. Vydechl jsem. Na to abych odpověděl jsem neměl vůbec pomyšlení. Lehce jsem se odtáhl a dlouze jí políbil. Zajela mi prsty do vlasů a já si přitáhl její zadeček proti klínu.
“týýýý” špitla
hladil jsem ji po celém těle, od jejích slámových vlásků, až po ty dlouhé nohy, nestyděl jsem se míst kam když mé nenechavé ruce se blížily, ona vzdychala hlasitě a nehty zarývala mi do zad. Byli jsme na sebe něžní I tvrdí, vášniví I romantičtí, cudní I sodomičtí.
Po nekonečně dlouhém čase jsme jen už seděli vedle sebe a šeptali si lichotky.
Zahlédl jsem Floriána, kterýžto se na mě usmál a zvedl palec, zaregistroval martina ten se mě snažil vytáhnout na hru či dvě stolního fotbálku. Bez šance.
“nemáš žízeň?” překvapila mne Bára
“docela ano, co si dáš zajdu tam”
“jenom hezky seď já tam zajdu” pohladila mou tvář a sáhla mezi nohy
“na mě to alespoň neni tak vidět” ten šibalský úsměv se mi líbí čím dál víc.
“malibu s kolou” řekl jsem já a podal jí peníze. Nevzala si je.
“teď platim já, ty můžeš příště” přece se nebudu hádat s majitelkou tak rozkošného zadečku.
Pohledem následuji tu krásku až se mé oči střetnou s ublíženým nenávistným pohledem Veroniky.
“hehéj, Lukyn si dneska zapíchá” připojili se ke mě kamarádi
“dejchej kámo, neřvi a nezkaž mi to”
“tak co bude to u tebe nebo u ní?”
“nevim, hele neni vůbec jistý, že to tak dopadne ještě se může stát fůra věcí”
“no jasně, třeba spadne meterorit”
“hele kámo myslim, že ti tam do ní někdo dělá”
podíval jsem se, nějakej holohlavej podsaditej týpek rozmlouval s Bárou a její hnědovlasou kamarádkou, něco se mi na tom nezdálo, holky z něj nebyly zrovna nadšený, pak jsem zahlédl jak sáhl Báře I její kámošce na zadek, jenom tak oběma najednou, to mě zvedlo z křesla. Bára ho odstrčila, přitulil se k menší hnědovlásce, zaslech jsem “nech mě!” odstrčila ho
“hele hele hele” vmáčkl jsem se mezi holohlavého dotěru a Bářinu kamarádku
“co se staráš blbečku, je tady snad s tebou?”
“a je tady snad s tebou?” podvědomně jsem se přehoupl na špičky.
“a co když JE!” s posledním slovem vyrazil k úderu. Povedlo se mi ránu vykrýt. Dostal se ke mě blízko a dal mi hlavičku na kořen nosu. Parchant zákeřnej, spíše náhodou jsem se vyhnul jeho další ráně a o fous minul pěstí jeho obličej, za pěstí letící loket však zasáhl tvrdě . ztratil rovnováhu a padl na zem. Obemkly mě silné ruce a odtrhli pryč, stejnětak vzmátořícíhose plešouna již popadlo několik lidí. Další v padli mězi nás a všichni řvali “klid, klid, klid”
tak jsem se uklidnil.
Přes adrenalin bušící hlavou jsem si uvědomil, že mi teče krev z nosu a to docela proudem, kdyby mě trefil naplno zlomil mi nos. Barman mi podává chomáč ubrousků. Přitočila se ke mně Bára,
“máš cos chtěl, neměl ses do toho míchat” ale stejně jí tak trochu zářili oči….. a o to přece jde.
Obestoupen kamarády a že jsem nikdy nevěděl že jich mám tolik. Každý mě plácal po zádech, jak sedla a tak dále. Necítil jsem to tak
Dovedli nás ke stolu v rohu. Plešoun byl zase odvden pryč a barmanem důrazně upozorněn aby se tu dneska radši už neukazoval.
Bářina kamarádka mi přinesla několik kostek ledu abych si je dal za krk že to zastaví to krvácení.
“děkuju” špitla ještě
“rádo se stalo” s úsměvem jsem odpověděl
“neměl ses do toho vůbec míchat, mohl ti ublížit, mám s tebou dneska jiné plány než s tebou jít do nemocnice” za “nazlobeným” obličejem se mihnul onen šotek šibal co mě na ní tak vzrušuje.
“nebohl seb to přece dechat jedob tak. Kdo to vůbec byl”
“je to Lucky bejvalej, byli sme velcí kamarádi až se projevil jako ubožák” raději sem se neptal nechtěl jsem ji ještě rozčílit. Hlavu jsem měl pořád zakloněnou. Zkusil jsem jestli mi ještě teče a podíval se na svojí kdysi bílou košili.
Krev mi už dotekla.
Bára sledovala směr mého pohledu, vzala mě za ruku, “pojď musí se to odmočit nebo se to už nevypere”
chtěl jsem se vzepřít, že ta košile nestojí za tu námahu. A skoro nahlas jsem se pokáral za dlouhé vedení
Vzala si bundu, spěšně se rozloučila s kamarádkou Luckou.
Já si stačil akorát vzít bundu. Zjevil se vedle mě Florián.
“díky kámo”
“za co? Jak ses postavil tomu čurákovi, to bylo fakt dobrý” mávnul jsem rukou
“dyť sem to prohrál” ukázal jsem na svoji košili “on bude mít sotva moňo”
“to sice jo ale od tý doby na tobě můžou všechny ženský voči nechat, princové bránící neviné panny jsou v kurzu”
povytáhl jsem nevěřícně obočí
“proč myslíš že si tě ta tvoje blonďatá kočka odvádí tak brzo”
“to ta košile musí se to…”
“he he ale kámo, mysli, ale to je fuk, měj se”
“i ty a dík”
rozhlédl jsem se a ono vážně, těch nenápadných rychle se odvracejících pohledů bylo jako máku. Nebyl to špatný pocit.
“tak pojď” přitočila se ke mě bára a majetnicky mi strčila ruku do zadní kapsy kalhot. Naposledy jsem zahlédl veroniku, myslel jsem že pukne. Ať si. Za to co mi provedla, si to zaslouží.
Vyšli sme z klubu.
Pohladil jsem Bářin zadeček a také jí strčil ruku do zadní kapsy.
“neříkej že sem nechodíš často” přerušila bára mlčení
“nebyl sem tu skoro rok”
“no ale všichni tě tam znají”
“myslíš?”
“nojasně, když ste se začali prát byli všichni na tvojí straně, I ti co Dana uklidňovali mu říkali že si hodnej kluk a že se na to má vykašlat”
“byli ste vážně dobří kamarádi?”
“myslela jsem si to, ale on mě chtěl jenom dostat do postele, a to chodil s mojí nejlepší kámoškou, dokonce mi dělal garde na slučák”
“aha”
“to znělo ošklivě”
“promiň, kamarád mi říkal, že si chodila s jeho brašulem do třídy a že si byla s nějakym týpkem na slučáku, myslil sem si že si zadaná” zastavila se a pohlédla mi do očí
“a tobě by vadilo, že jsem zadaná”
“já nevim, a si zadaná”
“nejsem” zasmála se “nikdo mě nehce”
“no já tě chci hrozně moc, chytil jsem ji za zadeček”
“to říkáš teď, protože jsem nadržená” zašeptala
znovu sme vyrazili
“tady bydlim” ukázala na panelák přednámi
“pojď honem začíná mi bejt zima a musíme odmočit tu košili” znovu šilablsý úsměv který znovu způsobil pnutí v mém spodním prádle.
Cvakla klíčem, přivítala nás kachličkovaná chodba.
Přitáhnul jsem Báru k sobě a prudce jí políbil. Opětovala mi, nahmatal jsem tlačítko a přivolal výtah.
Stiskla můj zadek a horlivě líbala, já zajelprsty do jejích vlasů a pohladil ji na vnotřní straně stehna.
Vzdychla.
Oběma rukama pod tričkem hladím sametově hladkou pleť, ze zajetí chtíče nás vyrušil přijíždivší výtah.
Zrovna jsem ji rozepnul podrpsenku.
Vtáhla mě za sebou do výtahu a stiskla číslici dvanáct, sotva se za námi dovřeli dveře odhodila bundu a začala se mi dobývat do kalhot.
Stáhnul jsem jí mikinu přes hlavu a začal se propracovávat do košile
“proč mají chlapy na kalhotech knoflíky!”
znovu jsem ji políbil, dlouze vášnivě od krku jí pohladil přes prso, zadeček až mezi nohy, kalhoty už měla uprostřed vlhké,
musí rychle dolů aby se nenastydla…
přitiskla se ke mě a vrazila mi ruku ro konečně rozepnutých kalhot, až pod trenýrky druhou rukou stiskla na výtahu tlačítko STOP.
Rozepnul jsem ji kalhoty (jednou rukou), trochu je stáhnul a prsty pravé ruky zajel pod promočené kalhotky.
“chci tě” šeptla “teď a tady”
neprotestoval jsem, znovu jí políbil a zároveň jí dobýval z kalhot, ty moje mi mezitím spadly po kolena. S jednou nohou v nohavici jsem ji přitiskl ke zdi, široce se rozkročila vzal jsem její nohy do náručí,. Nalízla si prsty jednou rukou si hrála se mnou, druhou se sebou, až nás nakonec oba navedla proti sobě a já do ní pomalu pronikl. Chytila mě kolem ramen a zakousla se mi do krku.
Pomalu jsem pronikl znovu.
A znovu
začala jemně sténat. Nemohl jsem ji obejmout protože jsem ji držel na rukách ve vzduchu opřenou o zeď, alespoň jsem se jí díval na prsa, vyděla kam můj pohled směřuje a usmála se, přisunul jsem si jí blíž a pošeptal; “máš krásný prsa”
pousmála se mezi vzdechy, vyšponovala proti mě, hluboko dosedla proti mému přírazu, že jsem ji málem upustil. jednu ruku mi opřela za zády a druhou vzala jedno to své krásné stvoření a hrála si s ním, vzrušovalo mě to čím dál víc, a tak jsem přirážel rychleji a důrazněji, dýchali sme společně, najednou, naráz, Bára začala zavírat oči a sténat opravdu nahlas, hebkost a teplo kvítku jejího ženství, její šťávy stékajíjí mi po nohou, to pružné tělíčko se sametovou kůží a ty steny. Zadržel jsem dech.
Udělala se první, já se snažil co nejvíce pozdržet, ale jak se člověk jednou dostane za určitou hranici už ví, že cesta zpět nevede. Odtáhnul jsem ji odezdi, vyndal ho ven a notně postříkal stěnu výtahu. Pak sme se dlouze líbali. Bára mě hladila po tváři a já jí na těch krásnejch ňadrech. Nakonec znova stiskla tlačítko 12, rychle sme se oblékli.
Tichou tmavou chodnou v patře mne za ruku protáhla, rychle odemkla dveře, opravdu byli zamčené takže je určitě doma sama, zul jsem boty a vešel za ní dovnitř.
“Tak vítej”
bundy na věšák
“dáš si kafe?”
“čaj děkuju”
rozhlédl jsem se po obýváku, tady určitě nebydlí s rodiči
slyšel jsem hučící konvici. Vrátila se ke mě a začala mi rozepínat košili.
“musí se odmočit” špitla a sundala mi košili.
Pohladila mě po hrudi, odešla do koupelny,
následoval jsem ji
napustila plný dřez studenou vorou a šoupla tam mojí košili
stoupnul jsem si za ní a začal jí znovu rozepínat tu její košilku.
“týýý, copak to děláš?”
“já košili dole, ty košili dole” usmál jsem se na ni.
Nechala si košilku sundat
objala mě, usmála se mi do očí.
Cvakla konvice.
Vzala mě za ruku a já jí následoval bytem, překrásně, až okatě, kroutila zadečkem. Otočila se a přistihla mne zírajícího.
Rozesmála se
usadila mne do křesílka.
Zachvilku se vrátila se dvěma hrnky a sedla si na mě, dala mi ruce kolem ramen.
“řekni co to bylo za černovlásku, co tam po nás pořád tak divně civěla”
“to byla moje bejvalka”
“a co to že ste se rozešli?”
“podváděla mě, slibovala mi jak na mě počká, jak na mě čeká, a já na ní čekal taky. A ona ne. dostala košem”
políbila mně.
“takže já sem taková hmmmm rozveselovačka?” podíval jsem se jí do očí
“a vadilo by ti kdyby ano?” usmála se
“já nevím, a jsem?”zasmála se a políbila mě.
Polaskal jsem jí krk, dlouze a něžně, až mělce vzdychala. Dýchal horký vzduch na poslintaný krk, laskal ouška.
Jen tak mimochodem rozepnul podprsenku.
Konečky prstů hladil holá ňadra, dokud Báře neztvrdli bradavky.
Pak jazkem po krku dolů, bára se mi vyšponovala na klíně abych měl k prsům lepší přístup.
Protáhla se ruce spojila nad hlavou nechávaje mne si hrát. Nezůstal jsem pozadu a využil situace.
Líbaje blondýnku na prsou, odcestoval rukpou na ploché bříško.
Vzdychala, užívala si, opět jsem jí !jednou rukou! Rozepnul kalhoty.
Chtěla mi pomoct sundat kalhoty úplně, jednou rukou jsem ty její podržel nad hlavou.
Druhou pod zadeček a jedním tahem sundal džíny. Byl jsem asi více překvapen než ona. Že to šlo tak snadno.
Kalhotky neměla už od epizody ve výtahu, vzal jsem Báru do náručí, Vstal, posadil ji posadil na gauč, Roztáhl nohy, kleknul si před gauč, a začal jí líbat na ústa
vzdychala, chtěla se zapojit,
marně
A tak napůl seděla napůl ležela nahá v gaučíku
nechala si hladit nohy
hníst prsa
laskat pupík.
Odzhora dolů,
od krku přes sametovou hruď
ploché bříško
až se můj jazyk setkal s Bářiným roztouženým mokrým klínem.
Špičkou jazyka jsem se seznámil s místy její rozkoše
sběžně
poté o něco důvěrněji
a pak v pravdě intimně
jemně vzdychala,
hladila si prsa
masírovala bradavky.
Ve chvíli kdy se k jazyku přidali ještě prsty zavzdychla hlasitěji.
Měl jsem ji ve své moci a moc jsem si to užíval. Aniž bych přestal laskat klín modrooké blondýnky, začal jsem si sundávat kalhoty.
Špičkou jazyka na poštěváčku dvema prsty vevnitř růžové rozkoše.
Vzdychala rychleji a hlouběji, se zavřenýma očima,prsty mi vpletla do vlasů a přitiskal si mou tvář proti klínu, jemně jsem vzal poštěváček do zubů, trhla ssebou.
Prsty zmizely v její roztoužené dírce až po klouby.
Vrhnul jsem se na kouzelný knoflík s novou vervou.
Dokud se Bára nezačala třást v orgastických křečích.
Odtáhla mou hlavu a naznačila mi tředoucí se dlaní abych přestal I s prsty.
Pořád hluboe vzdychala.
Objal jsem ji. A ona mne, rukama I nohama.
“ty jeden, jikdy sem nikoho nenechala..”
nedokončila, nemusela, radost otřásala mou hlavou
“áá bože necejtim ruce”
oba nazí, ona uspokojená, já napružený a stopořený
nemusel jsem nic říkat.
Je to vnímavá holka.
Slezla z gaučíku a naznačila že se mám posadit. Udělal jsem to
seznámila tentokrát svůj jazýček s mými místy rozkoše,
prsty mi masírovala kulky, jazýčkem špičku a pravičkou pomallu obnažovala špičku. Brala si ho do pusy hlouběji než jen vrcholek, a hloubějí.
Až nakonec vstala sedla si na mne obkročmo jako v klubu,
a chvíli si hrála sama se sebou, na tom mě nejvíc bralo to že si svůj kvítek rozkoše dráždila bolestně ztopořenou špičkou mého nádobíčka.
Až nakonec nasedla.
Že si ho brala do pusinky hluboko mělo něco do sebe, protože napoprvé dosedla hladce až na dno. Takový domácí české porno, ale v reálu a hlavním hrdinou jsem byl já. Paráda.
Znovu se nadzdvihla, a já jí chtěl trošku pomoci, tak jsem ji přirazil naproti. Na to si sedla celou vahou.
“nene, jen seď nepřirážej, takže nehejbat okej?”
“tohle neumím kočando, nemůřu sedět jenm tak v klidu”
“já předtím taky nemohla dělat nic, takže si na řadě”
trošku jsem si v křesílku víc lehnul a uvelebil se. díval jsem se jí do očí a ona se začala zvedat a zase dosedat.
Jak hluboko dýchala dmuly se jí ňadra. Tohle snad můžu.
Hladit po ňadrech se zřejmě nepočítá do kategorie nehýbat se. Bářa si nestěžovala. Ba dokonce nademnou nahnula, tehdy se ke dlaním přidaly I rty a jazyk.
Její růžovoučkáškvírka byla tak pružná a těsná, ňadra plná. Neudržel jsem se a přirazil, jenom trošku.
Nadvzdvihla se tak že jsem málem vyklouzl
“to nesmíš” zůstala nahoře, já se bál nadechnout aby nevypadl
“už se nesmíš ani pohnout”
jen jsem přikývl. Znovu dosedla
vydechl jsem, chytil ji za boky
dosedala pomalu. Měl jsem co dělat abych nezrychloval.
Stálo mě to opravdu mnoho sil. Zavřel jsem oči.
Bára ještě zpomalila.
Tentokrát měla navrch ona.
Začínalo to na mě přicházet, prudce jsem se nadechl a Bára se zase zastavila.
Nekonečnou vteřinu zůstala nahoře a znovu přirazila, já se ocitl za hranicí. Blondýnka mě přestala trápit, znova dosedla
“musím ven” chtěl jsem ji upozornit.
“néé” něžně vydechla, až teď mi došlo, že I ona se blíží k vrcholu. Znovu jsem se pokusil zadržet dech. A pozdržet se tak, tentokrát mi to nevyšlo.
Bára přirážela rychleji a ne mě to přišlo, věděl jsem že I ona je blízko.
Zatnuvši zuby Povolil, pod tlakem vypustil mé milostné šťávy přímo dovnitř, hluboko do jejího lotosového kvítku. To byl rozhodující okamžik pro její vyvrcholení.
Přestala zrovna když mě už to začínalo bolet
proč ženy můžou tolikrát za sebou a muži musí počkat.
Obajala mě kolem krku, hlavu mi přitiskla na prsa.
A já v ní pomalu ochaboval
“ty si mi ale hravá slečna” přerušil jsem ticho po několika minutách
dopili sme studený čaj a kávu.
Bára se papírovými kuchyňskými ubrousky vytřela dosucha
přitulila se, sáhla pro chlupatou deku a společně sme se do ní zabalili.
Hladil jsem ji po zádech a zadečku.
Začínala klimbat
“kdepak máš postel, kočko?”
“tam vzadu za koupelnou”
“tak drž deku ano?”
Bára se v náručí donesená do postýlky jenom usmívala. Nazí, pod chlupatou dekou, mazlili sme se.
Začala mě líbat. A já jí. Znovu se mi začal zvedat
sedla na mě na koníčka a jenom se mi o něj třela. Cucala mi ouško, když jsem zahlédl na nočním stolku bavlněný šátek. Překulil jsem ji na stranu abych se pro šátek dostal. Už už měla moje nádobíčko v ruce, namířené správným směrem, stačilo by přitlačit.
Vzaljsem bavlněný šátek a na postel spadl dětský olejíček.
Bára se na mě podívala a já jí zvedl do sedu
“neboj se” ve vteřině měla zavázané oči
Sestoupil jsem z postele a vedl ji kousek za sebou ale jenom tak aby musela na všechny čtyři. Pak ji obešel a kleknul si za ni. Zvedl ze všech čtyřej jen do kleku a objal zezadu.
Otevřel olejíček a notnou dávku vylil do dlaně.
Začal jsem ji roztírat jemný olejíček od krku, líbal jí ušní lalůček, jednou rukou olejoval ňadra a druhou šel níž, bříško, boky. Pak zase oběma rukama prsa. Bradavky měla tvrdé, krásně vzdychala. Polil jsem ji novou dávkou oleje a zaměřil se níž. Naolejovala dlaně o prsa a boky. Dala ruce za záda, a dala mi pocítit rozkož z umu citlivých zručných naolejovaných prstíků.
Poskytnul jsem ji rozkoš také, polil ji záda olejíčkem a roztíral svou hrudí, ruce u ní v klíně a všude a zase v klíně. Bylo to úžasně příjemné, třít se naolejovanou hrudí o její kluzká záda, mačkat utíkavší ňadra, roztírat olej po nohách apo celém těle. Otočila se ke mě čelem. Objala, jednou rukou, dlouze políbila a třela se o mě. Na hrudi jsem cítil jak jí vzrušením stojí bradavky.
Masírovala mě tak jemně jako já ji, v klíně
V nočním světle byla krásně lesklá a vzrušená
“chci tě zezadu” pošeptal jsem.
Ona se znovu otočila na kolenou. Jemně jsem ji strčil až padla na všechny čtyři a vyšpulila na mě zadeček. Prsty pravé ruky si hrála s kvítkem jejího ženství.
Byl jsem tak vzrušený že jsem upustil lahvičku s olejem. Znovu ji sebral a většinou zbytku polil Báře tu vyšpulenou část těla. Přistoupil blíž a hravě do ní pronikl.
Unikl mi sten.
Dlaněmi jsem roztíral olej po bocích a cítil jak mi teče po nohou. Změnil jsem pozici do kleku pouze na jedné noze.
Bára mě vzala za kulky a opatrně zmáčkla
uteklo mi zasténání, ona se šibalsky zasmála. Držela mě pořád, mnula mi s nimi, opatrně. Sténal jsem, bylo to božské, když jsem sténat přestal, stiskla více.
Ta potvůrka chtěla abych vzdychal. Bylo to ale příjemné, moc příjemné, vzdychala taky. Jenže mi tiskla kulky čím dál více, když to udělala trošku jsem přidal na intenzitě hlasu a stisk zase povolil.
Najednou stiskla opět hodně a ani silnější hlasový projev nepomohl, vypadl jsem z tempa.
“nepřestávej” zašeptala a tak jsem přitvrdil. Její uspokojení bylo opravdu velmi silné, soudě podle stisku.
Trošku omluvně mi kulky pohladila ale když jsem ztichl opět je obemkla naolejovanými prstíky
mé vyvrcholení na sebe nenechalo dlouho čekat. Bez ptaní a upozorňování jsem to do ní prostě pustil. A bylo toho hodně
pamatuji si mžitky před očima. Že jsem padl na postel vedle Báry objal ji zezadu. Lečeli sme jako lžičky v příborníku.
Po deseti minutách jsem to byl já kdo porušil mlčení
“nesmím tě obejmout moc pevně nebo bys mi vylkouzla spoodem a spadla z postele”
smála se dlouho a krásně. Otočila se čelem ke mě a usnula mi v náručí.
Já spát nemohl, hlavou mi totiž vířily myšlenky o Báře, o výtahu, o obýváku, zkrátka o nejkrásnějším milování v mém životě.
KONEC