Zpozoroval v jedné časti stěny otvírající se zeď! Unavený David spatřil, že po asi minutě opatrného otvírání, kdy se ve stěně udělal docela slušný otvor vše ustalo a bylo ticho.
Davidovi prolétla hlavou myšlenka, že by mohl konečně utéci ovšem otvor nebyl zas tak velký… Pohlédl na černocha, ten si i nadále spokojeně olizoval prst a zdálo se, že jej v ten okamžik nic jiného nezajímá. V otvoru se něco pohnulo a sunulo se to do místnosti.
David sebral síly a po špičkách doběhl k otvoru. Někdo strkal do otvoru podnos s jídlem. Nejdříve jeden na kterém byla pečená kuřata a džbán. Potom začal neznámý strkat chvatně do místnosti další podnos na němž voněla velká pečená husa. Byla opravdu velká a také džbán byl velký. Tak velký,že se nevešel do otvoru. V ten okamžik se opět dal otvor ve stěně do pohybu směrem nahoru!
Po chvíli se stěna zastavila a neznámá ruka počala chvatně strkat džbán s podnosem do místnosti. Černoch už také zareagoval, spokojeně zamručel a vydal se směrem k jídlu. David horečně přemýšlel a říkal si teď nebo nikdy! Již se mu nechtělo být ve společnosti černocha.
Plácl sebou na zem a začal se rychle plazit otvorem ven. Vědomí, že by s černochem měl trávit další hodiny nebo dokonce dny jej vyburcovalo k činu. Černoch spatřil prchajícího Davida a vztekle řvouce rozběhl se k otvoru! To uspíšilo Davidův úprk – nepřemýšlel v ten okamžik co je za zdí a doslova vlétl do otvoru. Překulil se a byl venku.
Oslnilo jej světlo, protože pobyt ve tmě trval hodiny a oční zorničky se teprve rozšiřovaly aby se přizpůsobily změně intenzity světla. Někdo jej popadl a snažil se strčit k otvoru ve zdi. Tady již byl černý obr a šátraje rukama hledal jej.
David pootevřel silou vůle oči a spatřil tlouštíka o něco menšího než on. Jeho prasečí očka v masitém obličeji se vyděšeně dívala střídavě na Davida a na tlapy šmátrající v otvoru jak chapadla chobotnice! Tlouštík strkal do Davida a ten zesláblý pobytem s černochem zavrávoral.
Černoch zařval a David se vzepjal k zoufalé akci. Dal pěstí tlouštíkovi náhle do masité brady co největší ránu. Tlouštík vykulil očka a klesl na kolena. Davidův útok jej očividně zaskočil. Ten byl sám překvapen výsledkem svého ataku dívaje se na plešatého cvalíka jak klesá k zemi. Po té mu instinktivně dal ještě jednu dobře mířenou ránu do nosu, protože se pokoušel vstát. Tlouštík se rozplácl na zemi.
David si všiml že má na sobě něco jako dlouhou košili. Začal mu ji rychle stahovat směrem přes hlavu…právě v okamžiku kdy mu ji přetahoval přes hlavu chytila jedna tlapa černocha tlouštíka za patu a začala jej bleskově táhnout do místnosti.
Tlouštík se probral a chtěl se přidržet Davida, ten však popadl rychle košili a uskočil od stěny. Černoch řval radostí a tlouštík kvičel hrůzou. Marně se přidržoval v otvoru. Během chvilky zmizel v místnosti.
Ozýval se z ní šílený křik hrůzy tlouštíka a vzteklý řev černocha, protože poznal, že David mu utekl. David se podíval pozorně na zeď. Uviděl červený a zelený výstupek. Jeden červený měl šipku dolů a druhý zelený nahoru. Zmačkl opatrně červený výstupek. Zeď se počala uzavírat až se uzavřela úplně… David už jen tlumeně slyšel kvičení smíšené s řevem. Obr asi tlouštíka dostal. David se rozhlédl kolem sebe…