Nevinné mazlení I.

Když jsem dřív někde narazil na zmínky o incestu, zejména pak incestu mezi rodičem a jeho dítětem, vyloženě mě to znechucovalo. Svojí dcerku Anetku i kluka Kamila jsem měl moc rád, ale nikdy mě ve snu nenapadlo si s nima něco takovýho začít. I když se samozřejmě během těch let pár příležitostí naskytlo, ale vždycky jsem se včas upamatoval, hned se stáhul a pak si to ještě v duchu vyčítal.

Jenže pak přišlo další parný léto, žena byla zrovna někde venku na zahradě, já koukal doma na formule. Jediná, kdo se mnou tuhle malou vášeň sdílela, byla holka, Kamču to kupodivu vůbec nebavilo.

Dneska přišla taky, pár okruhů už měli odjezdíno, takže si mi sedla na klín, abych jí v tom rachotu (když závody, tak musíte slyšet motory burácet, to jináč nejde) řekl, jak to zatim vypadá.

Byla už velká jako její máma, mě pod bradu, skoro stejně velký prsa, jen boky přece jen o poznání štíhlejší a zadeček pevnější. Bylo mi jasný, že po ní kluci šilhaj a tak, jak byla teď, bych jí ven snad ani nepustil – hodně krátký letní šaty z nějaký lehoučký látky, s volnou skládanou sukýnkou.

Dokud jí byly, nosívala je její matka, vždycky se mi v nich moc líbila. Bylo vážně vedro, takže stejně jako občas její máma ani ona neměla podprsenku a kdoví jak na tom byla s kalhotkama… I doma v chládku bylo teplo, já měl na sobě rozepnutou starší košili s krátkým rukávem a krátký kraťasy.

Dřív mi na klíně sedávala často, ovšem s tím, jak dospívala, se tomu začala vyhýbat a já jí samozřejmě do ničeho nenutil. I když mi to bylo líto. Ještě tak když u toho máma nebyla, tak se zapomněla (nebo odvážila?) a sedla si na chvíli přímo na mě, trochu bokem na stehno… tak jako teď. Pravou ruku mi dala kolem krku, v levé měla sklenici s džusem. Trochu upila a kývla na televizi: „Tak jak?“

Měl jsem najednou problém se na závod soustředit, když se ke mně tak příjemně mačkalo její sluncem provoněný, mladý tělo. Levou rukou jsem jí jemně chytl kolem boku a pohnul se, abych si jí líp usadil. Pak jsem se opřel a během odpovědi jsem si vychutnával její nevinnou blízkost.

Až když jsem zmlknul, tak jsem si uvědomil, že za ten příjemný pocit může i můj průzkumník, kterej se nezávisle na mě probral k životu a vztyčil hlavičku, aby si taky přivoněl k sukýnce mý dcerky. Stehnem se o něj opírala, tiskla mi ho zpátky do rozkroku a jemu se to moc zamlouvalo. Přišlo mi blbý Anču najednou shodit, radši jsem doufal, že si ničeho nevšimla.

Chvíli jsme koukali, ale i když jsem se snažil, auta mi najednou vůbec nic neříkaly. V těch šatech jsem její mámu mockrát povalil do trávy, vyzvedl na kuchyňskou linku nebo opíral o křeslo, když se ke mně neopatrně přitiskla a měla je na sobě. Bylo těžký na to nevzpomínat, bylo čím dál těžší si připomínat, že teď v těch šatech, na mým klíně, sedí někdo jinej, někdo, koho se nesmím dotknout všude, kde se mi zrovna zamane!

V tom Aneta dopila džus, předklonila se, aby položila sklenici na stolek, a pak mi zase nenuceně sedla zpátky do klína. Sukně se jí přitom nařasila na mým břiše, takže na mě seděla přímo svým kulaťoučkým, hebkým zadečkem. Sedla si zády ke mně, aby se mohla opřít o mou hruď.

Spokojeně se tak na mě uvelebila a já už jen trpně sledoval, jak se brouček během tý skrumáže vydral jednou nohavicí nahoru ven a teď už se bez ostychu tulí k jemné pokožce mojí zdánlivě neviňoučký dcerunky. Bylo mi jasný, že o něm ví, prostě ho nemohla necítit. Ale dokud se ona tvářila, že se nic neděje, já se mohl tvářit stejně. A užívat si to.

Její šaty byly vepředu na zapínání, po celé délce. Moc dobře jsem si pamatoval, jak snadno šly ty velký knoflíky rozepnout. Skoro jsem si přál, aby přišla žena nebo i kluk a Anetka ze mě sama slezla. Sám jsem jí prostě ze sebe sundat nedokázal a začínal jsem mít strach, jak dlouho ještě udržim ruce v klidu.

Pak jsem se odhodlal k poslednímu pokusu. Chytl jsem jí rukama pevně kolem boků a malinko jí nadzvedl, srovnal si pod ní nohy. „Kočičko,“ bručel jsem jí přitom do vlasů: „Sice tě strašně rád chovám, ale začínáš bejt na to dost těžká!“

Ta potvůrka se jenom usmála, zvrátila hlavu a důvěrně známým gestem její mámy zvedla pravou ruku a přitiskla mi dlaň zezadu na šíji. Pak mě jemně políbila na tvář a řekla: „Ale no tak, taťko, dyk jseš přece silák, ne? Aspoň máma to vždycky říká.“

Chvíli na mě upírala svůj šibalskej pohled a pak si zase opřela hlavu o mě. Její jemný vlasy mě šimraly na bradě, když pak řekla: „No tak roztáhni nohy a já si sednu na gauč, abys neřekl!“

Zamlela s sebou, jako by se mi mezi nohy chtěla zavrtat. S mým šulínem to dělalo divy, dotýkali jsme se skoro naplno, ale alespoň jsem zjistil, že nějaký kalhotky přece jenom má. Podle toho, jak málo jí přede mnou chránily, tanga. Roztáhl jsem teda doširoka nohy a ona se svezla po mým rozkroku dolů, takže jí sukně zůstala vyhrnutá až k pasu.

Pořád se o mě opírala zádama, kvůli mýmu už plně probuzenýmu těšiteli byla trochu prohnutá; tiskla se na něj po celé jeho délce. Stehnama jsem jí v podstatě objímal zadek i nohy, bylo to celé neuvěřitelně příjemné. Mrazilo mě z toho v zádech, tam dole na páteři, protože jsem vážně netušil, co dělat. Hrozně se mi nechtělo si teď od ní odsednout, na druhou stranu mi přece jenom vadilo pomyšlení, že se takhle nepokrytě dotýká mýho nabuzenýho ptáka moje vlastní šestnáctiletá dcera.

Jenže to mi nebránilo v tom, abych jí přes rameno nekoukal upřeně do výstřihu. Jak byla o mě opřená, přímo k tomu vyzývala. Levou ruku mi položila na stehno, dlaní mi přikryla koleno. Druhou uchopila šaty u vrchního knoflíku a začala se větrat. „To je vedro, co,“ pípla trochu nesměle… a trochu vyzývavě.

Pokaždý, když odtáhla šaty, jsem na okamžik zahlédl její kulaťoučká mladá prsíčka s malými dvorci a hrozinkou bradavek. Vážně neměla podprsenku! Vždycky, když se látka vrátila zpátky, vydechla na mě jemnou vůni jejího těla, směs potu a nějakýho těžko definovatelnýho, ale tuze příjemnýho dívčího vzrušení.

Měl jsem ho tvrdýho jako kámen, ale netroufal jsem si s tím něco dělat. Abych zaměstnal ruce, vjel jsem jí prsty něžně do vlasů na spáncích a za ušima. Nosí je dlouhé, má je nádherně husté a jemné.

„To je,“ zabručel jsem a nadzvedával jsem jí zpocené pramínky vlasů. Bylo to nádherný, bříškama prstů jsem masíroval její kůži na hlavě, po hřbetech dlaní a předloktí se mi rozléval vodopád jejích vlasů, lechtal mě na tváři a ve výstřihu na hrudi.

Naklonila hlavu trochu dopředu, abych k ní líp mohl. „No to je příjemný tati, pokračuj,“ zašeptala. Dál se ovívala vlastními šaty, všiml jsem si ale, že jeden knoflík už je rozepnutý!

Výstřih jí teď sahal uprostřed až pod prsa, látka jen stěží kryla bradavky. A když jí odtáhla, viděl jsem nejen celá prsa, ale i bříško a šňůrku kalhotek v jejím panenském klíně. Vlasy jsem jí shrnoval na stranu, tak, aby mi nepřekážely ve výhledu.

Když jí to došlo, ta potvůrka ještě trochu nachýlila hlavu na stranu, abych opravdu dobře viděl. Šaty měla už skoro pořád odtažené co nejvíc od těla, hýbala s látkou jenom natolik, aby se jí třela o bradavky. Ty byly tou hrou už hodně vybuzené, trčely jí z prsou jako další tuze lákavé knoflíčky…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *