Naya II.

PRÁSK, PRÁSK, PRÁSK, za chvíli jsem měl záda, jako v ohni a do očí se mi nahrnuly slzy. Naya odhodila důtky za sebe a nohou, kterou neměla v mojí puse mě začala fackovat.

Chvíli si takhle hrála, několikrát si vyměnila nohy v mojí puse a začal jsem mít pocit, že se nejen baví, ale že začíná být vzrušená.

Jakmile přestala, zvedla se z křesla, sedla si na jeho okraj, takže jsem měl její stehna na ramenou a obličej zabořený do jejího břicha. „Musíš se polepšit, později tě ztrestám,“ řekla a bylo na jejím hlase poznat, že jsem se s jejím vzrušením nemýlil. Zároveň mi to ale nahnalo strach, protože jsem věděl, že rafinovanost a někdy i krutost téhle bohyně roste úměrně s jejím sexuálním chtíčem.

Naya se zvedla, odepnula mi obojek od křesla, připnula na něj vodítko a přikázala postavit se na kolenou těsně u křesla. Otočila se zády ke mně, protáhla vodítko mezi stehny a rukama se pohodlně opřela o opěradlo křesla. Přitáhla za vodítko a tím mi přitiskla obličej přímo do svojí zadnice. „Chtěl jsi mě přeci lízat, ne? Tolik jsi mě prosil, tak teď můžeš začít.“

Malou sekundu jsem váhal a ona okamžitě silně zatáhla za vodítko, takže se mi s prohnutím krku obličej pevně přitiskl do jejího zadečku. „Otevři pusu dokořán, hezky jí přitiskni na mojí prdel a lízej.“

Klečel jsem za ní s hlavou přitisknutou pevně mezi její půlky a jazykem jí lízal, jak jsem nejlíp uměl. Po krátké chvilce Naya vzrušením malinko vzdychla. „Strč mi jazyk hluboko dovnitř a hezky mě s ním šoustej, dělej!“

Tentokrát jsem nezaváhal a silou jsem jí zastrčil jazyk do její zadní dírky, jak jen to hluboko šlo. Šoustal jsem jí prdelku jazykem a začal cítit, jak zlehka přiráží. Cucal jsem její zadní dírku a lízal, dokud se Naya na malou sekundu neklesla na můj obličej s takovou silou, že jsem měl strach, aby mi vodítko nezlomilo vaz. To ale přitáhlo obojek víc dolů a já se ocitl tam, kde jsem celou dobu chtěl být.

„Lízej,“ přikázala s těžkým hlasem a nasedla kundičkou na můj nos. Chutnala neskutečně skvěle a byla mokrá tak, že jí tekla jedna kapka po stehně za druhou. Točila se mi hlava a byl jsem naprosto její.

Až donedávna jsem si nedovedl představit, co se mnou udělá několika měsíční sexuální půst. Můj svět se v několika sekundách zmenšil na tohle krásné černé tělo, vlastně jen na rozkrok, který jsem měl pevně přitisknutý na obličej a na myšlenku uspokojit jí, jak nejlíp jsem uměl.

Trvalo to dlouho. Při orgasmu Naya ještě víc přitáhla za obojek. Když se přestala chvět a už jen těžce oddychovala, pořád pevně držela vodítko a překulila se na křesle tak, že mi zatlačila hlavu pod sebe a líně žuchla dolů.

S hlavou přidušenou pod jejím odpočívajícím tělem jsem nemohl dýchat a začal se dusit. To probralo Nayu z polospánku a kousek se posunula spíš proto, aby si udělala pohodlí než proto, aby mě nechala nadechnout. To mi stačilo k tomu najít pod ní malou škvírku a neudusit se.

Asi po půlhodinovém spánku se Naya posadila, čímž mi opět zamezila přívod vzduchu a začala mi chodidlem jezdit po mém pořád naběhlém penisu. Neviděl jsem a skoro ani neslyšel, přesto ke mně dolehl jemný pobavený smích.

Moje vzrušení už nemohlo dál narůstat a nechybělo moc, aby neskončilo orgasmem. Začal jsem se ale dusit. Svíjel jsem se pod ní, jako had a to jí ještě víc pobavilo. Smála se mi. Seděla celou svou vahou na mém obličeji, s mým nosem zabořeným do zadku a stále ještě mokrou kundou přitisknutou na mou otevřenou pusu, která tolik toužila po troše vzduchu. Záměrně se vrtěla na mojí hlavě a nohou mi bolestivě šlapala po mých genitáliích.

Ve chvíli, kdy se mi začalo všechno zpomalovat a už jsem viděl jenom krátké mžitky se nadzdvihla a poposedla si dopředu na můj krk a hrudník. Svět se mi pomalu vracel do vědomí a Naya si ještě chvíli pobaveně hrála s mým naběhlým pohlavím. Pak vzala ze stolu tenký bičík, chodidlem mi přitiskla ptáka k břichu a silně mě dvakrát práskla přes koule.

Musel jsem v tu chvíli bolestí zezelenat. Projela mi celým tělem až do mozku, tam se desetkrát otočila a mohutným výkřikem jako by marně chtěla opustit tělo.

Aby to nebylo málo, Naya začala zlehka poplácávat moje bolavé a k prasknutí natlakované koule a s každou ranou počítala. „Jedna – MLASK, dvě – MLASK, tři – MLASK,…“

Při desáté ráně si poposedla zpět dozadu na můj obličej a přidusila moje výkřiky. Přestal jsem počítat a cítil jenom bolest a vrtění jejího těla na mé hlavě. Pak se náhle zvedla a nechala mě tam jako mrtvolu. Nemohl jsem se ani hnout a jen zdálky ke mně dolehl její rozkaz: „Na kolena!“

Jak nejrychleji to šlo jsem poslušně poklekl před ní a chvěl se bolestí. Usmála se. „Mám žízeň. Přines mi šťávu a meloun támhle ke stolku.“ S těmito slovy mi uštědřila pár ne moc silných ran bičíkem a já se zvedl a spěchal pro ovoce a pití.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *