Mantui mě odvedla po schodech do horního patra paláce. Odepnula mi pouta, na obojek mi připnula vodítko a vstrčila mě do veliké světlé místnosti, kde seděla Naya. Majetnicky se dívala ze svého křesla a stačila chvilka nepozornosti – malý moment, kdy jsem se nechal unést její krásou a přistála mi na zádech rána bičem, který mi rázně připomněla kleknout a sklonit hlavu.
Naya byla pubertální dítě. Vypadala tak na 20, ale podle toho, jak byla rozverná, nemohlo jí být víc, než 17. Byla ale princeznou, následnicí trůnu a protože její matka jí až příliš často nechávala samotnou, role vládkyně v ní rostla podle jejích vlastních představ.
Mantui zaklapla dveře a Naya mi pokynula blíž. Kamenná podlaha v horku příjemně chladila do spocených dlaní. Klečet před ženou a dívat se na ní zdola už mi po těch nekolika měsících tvrdého výcviku nepřipadalo zvláštnější, než pít vodu. Klečet ale před Nayou mi burcovalo každou buňku v těle.
Byla krásná, mladá, svěží a její černé oči připomínaly horkou noc. Naya byla černoška – inteligentní, sadistické a hravé zvíře v těle krásné mladé ženy. Pleť měla skoro stejně černou jako její dlouhé vlasy. Široká dívčí ramena dodávala její majestátnosti a krásná prsa, bříško se třemi gramy podkožního tuku, pevná stehna a kulatý, mírně vystouplý zadek – tohle všechno z ní dělalo neodolatelnou bytost.
„Sedni si na paty a zakloň hlavu,“ řekla sladkým a pobaveným hlasem. Když jsem udělal, co mi řekla, stoupla si za mně a obkročmo nasunula svůj rozkrok na mou hlavu. Pod krátkou sukní samozřejmě žádné spodní prádlo.
Její zpocený rozkrok se mi nalepil na tváře a její mladá krásná vůně mi zatočila všemi smysly. „Otevři,“ pokynula bez váhání a usadila svojí horkou kundu na moje do široka rozevřené čekající rty. Netrvalo ani sekundu a vyčůrala se mi do pusy.
Po důkladném očištění jazykem sesedla z mého obličeje, chytla vodítko a dovedla mě ke křeslu, na které se líně s žuchnutím posadila. Vodítkem si přitáhla mou hlavu mezi stehna, odepnula mi ho z krku a přitáhla mě ještě blíž tak, že mi zasadila krk do účelné prohlubně v křesle a bradu posadila dva centimetry před její černý rozkrok. Oko na obojku připnula za karabinku visící na křesle, takže jsem s hlavou nemohl ani couvnout a díky prohlubni v křesle ani uhnout. Nadzvedla se a pohodlně se mi napůl položila, napůl posadila na obličej.
S pusou ponořenou hluboko v jejím rozkroku jsem jí koukal do očí a začal jí lízat. PRÁSK, odtáhla se a vrazila mi facku. „Nikdo ti nepřikázal, abys lízal. Máš dělat přesně to, co ti řeknu, nic víc, nic míň!“
PRÁSK, další facka. „Tahle je preventivní,“ řekla se sadistickým úsměvem. Prsty mi otevřela pusu a hluboko mi dva vsunula dovnitř, až se mi skoro zvedl žaludek. Začala mi s nima pomalu zajíždět dovnitř a ven a spokojeně se usmívala.
PRÁSK, další facka, tentokrát mnohem silnější. „Dívej se mi do očí,“ řekla slastně. Chytla mě za vlasy, opřela se jednou rukou o křeslo, druhou rukou o temeno mojí hlavy a zase se přitiskla rozkrokem na mojí pusu.
„Chceš mě lízat blbečku?“ zeptala se se smíchem. Tohle zabolelo. Miloval jsem Nayu víc, než kohokoli jiného na světě. Dokonce jsem se často cítil hrdě, že si vybrala právě mě na svoje zvhrlé hrátky. Já pro ní ale nebyl víc než věc, kterou jednou odkopne.
„Ano prosím,“ zamumlal jsem v jejím rozkroku. „Popros. A popros hezky!“ „Plinzenno Nayo, mod pvosím, dovoute mi Váf lívat,“ zahuhňal jsem a ucítil, jak se mi do tváří nalila krev. Smála se. Nezřízeně se smála. Klečel jsem mezi nohama černý krásný holky přivázaný pevně ke křeslu, hlavu přitisknutou do jejího rozkroku a dívajíce se jí do očí mumlal, prosil, aby mi dovolila jí lízat.
„Opravdu to chceš? Řekni mi, jak hodně mě chceš lízat.“ Odsunula se o kousek zpět tak, aby měla svůj rozkrok nejvíc jeden centimetr od mého nosu. Netoužil jsem po ničem jiném, než po tom, aby se zase posunula zpátky dopředu a už mi to konečně dovolila. Jenže ona zvedla ze stolu dlouhé důtky, zasadila se do křesla dál ode mně a položila mi nohy přímo před nos.
„Otevři pusu,“ přikázala a se škodolibým úsměvem mi zasunula palec jedné nohy do pusy. „Otevři dokořán,“ vyjekla podrážděně a surově mi zarazila skoro polovinu nohy dovnitř do pusy. Když viděla, jak mě to zabolelo, spokojeně se usmála a začala mě mrskat důtkama po zádech. „Můžeš lízat,“ řekla tiše a začala mi prstama u nohy jezdit po jazyku…