Starej antikvariát V.

Aneb, kterak jsem se proti své vůli stal hvězdou pornofilmu… Mňamka 🙂

Najednou s sebou trhnula. To Johnyho penis začal roztahovat její malou, svraštělou dírku do zadečku a pomalu vnikat do jejích střev.

Pomalinku, kousíček za kousíčkem tělo jeho penisu obkružovala hvězdička svěrače jak vnikal hlouběji a hlouběji do jejího těla a jemná kůže její dírky a jeho přirození se leskla vrstvou lubrikantu, který mů stékal v tenkých pramíncích po celé délce penisu přes varlata až na hubené půlky jeho zadku. S rozkoší ne nabodla na jeho ztopořený úd.

Johny vyndal penis z jejího zadečku a lehnul si na záda. Dívka nasedla na jeho fialový žalud a sjela vahou těla až na jeho varlata a zavrtěla se na chlapcově přirození. Chvilku se takhle milovali na koníčka, když se k dívce zezadu přitočil druhý chlapec a pomalu jí začal strkat penis do povoleného zadečku.

Nejdřív moc nechtěla, ale pocit rozkoše ze zaplnění obou dírek byl silnější a tak se nechala šukat do obou dírek současně. Pomalu a rytmicky se oba chlapci střídali v přirážení a děvče navzdory přítomnosti fotografa a několika svědků v místnosti a počáteční neochotě prožilo několik bouřlivých orgasmů.

Byl to fantastický pohled na chlupatá varlata a tvrdé penisy, které zvolna a proti sobě pronikaly do dívčiných dírek, kundičky a prdelky, naběhlé žlázy a žíly, růžové lístky dívčiných stydkých pysků a povolené hvězdičky svěrače.

Pak ho Johny vyndal z její kundičky a položil dívku na záda. Druhý chlapec se k ní otočil zadkem a začal lízat její kundičku, zatímco Johny důkladně zpracovával svým tvrdým čurákem její prdelku, tam a zpátky jí zajížděl do střev a druhý chlapec s jazykem na dívčině poštěváčku sledoval zblízka jeho penis a dívčin svěrač na ztopořeném čuráku.

Děvče si zručně vzalo do pusinky jeho tvrdý čurák a začalo ho kouřit, labužnicky si zasouvalo jeho pyj skoro až do krku a zajíždělo pod chlapcovu předkožku špičkou jazyka, zatímco prsty ruky mnulo v dlani chlapcova varlata a občas pronikla prstem až na hvězdičku svěrače mezi jeho hubenými půlkami a jemně mo do něj zasouvalo prst.

Pak se vyměnili a těla se propletla do sebe, že už bylo těžké poznat, který jí zrovna kam co zasouvá, líže, hladí, jen zpocené ruce, nohy, těla a genitálie se o sebe třely, mazlily a dotýkaly se v divokém extatickém tanci.

Varlata a penisy se navzájem jemně dotýkaly a nezdálo se, že by to klukům vadilo. Občas když jeden z nich vypadl z uvolněné dírky děvče samo chytilo penis a navedlo ho na správnou cestu, aby se za chviličku zase s rozkoší zabořil do jejího těla.

Tři zpocená těla se navzájem proplétala a po chvíli začaly pohyby zrychlovat. Skoro ve stejném okamžiku se děvče rozechvělo vlnou přicházejícího orgasmu a z obou penisů vystříkly bílé kapky spermatu a rozpleskly se o dívčinu bílou kůži.

Jako by chlapci neměli dost ještě několikrát otřeli napůl ztopořené penisy o dívčinu tvář a zapózovali s úsměvem fotografovi. Děvče si kleklo a jemně zkontrolovalo prsty škody na svém rozbolavělém análu. Když zjistila, že nekrvácí s úsměvem odcupitala do kouta pokoje, kde zvolna ucucávala limonádu z vysoké skleničky, zatímco kluci zdatně panákovali.

Stál jsem s postaveným ocasem ve vyboulených kalhotách. Tvrdostí bych mohl hravě konkurovat výrazu Humphreye Bogharta. Chvilku jsme všichni vydýchávali dusnej vzduch a pach zpocenejch těl, když mě se sladkým úsměvem oslovil ten slizák Alfons.

„Líbilo se Vám představení, pane Gratere?“ zeptal se. „Snad trochu moc statické, ale určitě najdeme cestu ke spolupráci,“ zaimprovizoval jsem. „Ale no tak, pane Gratere, konec hry, je po všem. Víme, kdo jste a co tu děláte, takže vás hezky poprosím, abyste vyndal z kapsy pistoli a položil ji na stolek vedle vás, pane Gratere, čmuchale Gratere.“

Dědek si poslední slova vychutnal. Podíval jsem se na něj a měl jsem chuť ho zastřelit, ale pohled do hlavně pětačtyřicítky, kterou mi fotograf šermoval před obličejem mi to rozmluvil. Položil jsem revolver na stůl a čekal co bude dál. Dědek mi poručil abych se svléknul.

Nahý jak Adam jsem ležel na posteli a nadával na svět, když se ke mně přitočila ta mladičká kočička s Johnym a začali mě zkušeně kouřit.

To by se dalo vydržet, vážně to uměli a měli nátisk černošskej trumpeťák. Ten slizkej fotograf mě vysloveně točil, ale Alfons si pohrával s revolverem, tak jsem ho nechal ať si fotí.

Nebudu Vám lhát, ale z tohohle sexu jsem neměl nic, i když potom Johny vypadnul a já jsem tu malou ošukal snad do všech otvorů a moc nechybělo a došlo i na ušál a okál, ale myšlenka, že je ze mě kdykoli mediální pedofilní hvězda, navíc ještě s mladým klukem mi vůbec nevyhovovala.

Udělal jsem se a fotograf ještě naposledy zmáčknul spoušť foťáku. Pak jsem se mohl obléct a jít domů. Slizák Alfons mi ještě doporučil ať mlčím a přátelsky mě uvítal mezi členy a platící příznivce jeho antikvariátu.

Nechápal jsem, ale zašustil v dlani mejma půlročníma úsporama, který jsem mu dal jako bohatej byznysman z Karolíny do zálohy na spolupráci a v tom okamžiku mi to došlo. Roční příspěvek a když nezaplatím tak se ty fotky objeví v místních novinách. Dokonce byl tak hodnej, že mi vrátil i pistoli a pomohl mi do saka.

Nevím ani, jak jsem se dostal domů, ale všechno mi začalo docházet ve druhý půlce flašky levný whisky. Kurvy jedny, byli domluvený, některá z těch holčiček mě musela prásknout tomu šmejdovi Alfonsovi a ten to pak s Garibaldim hezky upekl a já skončil jako ryba na háčku, mají moje fotky a svědectví jak se účastním pedofilních radovánek a kdykoli mě uvaří první blbej právník nebo nedejbože novinář ve vlastní šťávě.

Všechno jsem si počítal a jedinej, kdo mi tam neseděl byla ta hrozná Armaniová, ale když jsem si prohlížel její fotku rozbrečel jsem se, depka a chlast udělali svoje, takže se mi ta kreatura rozpila do slaně hnusný kaše. Ostatně byla to poslední, co jsem na tomhle světě viděl, protože jsem se natáhl pro revolver a nechal si to projít hlavou, až se můj mozek rozstříkl na zeď za mnou.

Chvilku se nic nedělo, ale pak jsem se ocitnul pořád ještě se skleničkou v ruce nad svým tělem a pomalu stoupal nahoru ke stropu, když se mi před očima objevila taková strašně hnusná předpotopní příšera, odpornej archanděl zla a začala mě tahat dolů, asi do pekla. Byla mi nějak povědomá a pak mi došlo, že je to to poslední, co jsem viděl na světě a bohužel i první, co vidím po smrti. Bůh není.

Konec – alespoň povídky, ne však Emmersona Gratera 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *