Už dvacet minut trávila Petra v malé celé zabudované u zdi šejkovy ložnice. Šejk si mezitím nechal přinést lahev whisky a ležíce na posteli vypil několik panáků. Petru bolely ruce od želízek, následek pánova příkazu uspokojit se s rukama spoutanýma za zády. Přesto byl vzrušená, pánova krutost ji příjemně bolela… a noc byla ještě mladá.
Šejk vstal z postele, popošel ke kleci, kde čekala jeho spoutaná otrokyně. „Patříš do klece, čubko, tahle ložnice je moje. Takže budeš pracovat hezky zavřená,“ pronesl s úsměvem na rtech. Petru napadlo, že opět chce, aby masturbovala, už si poslušně sedala na bobek.
„Ne, čubičko, to až potom,“ zadržel ji pán. A prostrčil penis skrz mříže. Petra si klekla a začala jeho přirození podřízeně pusinkovat. Rty potom odhalila žalud a začala ho laskat jazýčkem. Šejk prostřčil mřížemi ruku a uchopil jí za vlasy. Bolestivě ji zatahal
„Jseš moje čubka. Opakuj to…,“ zavelel. „Jsem vaše čubka, pane…,“ opakovala Petra a oddaně mu pohlédla do očí. Šejk rukou sjel k její pravé tváři a začal ji hladit, dotýkal se přitom i jejích oušek. Petra byla překvapena tím momentem něhy a začala zlehounka vrnět.
Náhle dostala facku, až upadla na levý bok. „A podle toho se k tobě budu chovat,“ navázal šejk hlasitě na větu, kterou otrokyně dostala k opakování. „Neválej se a dělej, válet se můžeš v base,“ nespokojeně poznamenal šejk.
Petru napadlo, že si chce „po práci“ odpočinout jinde, než v okovech sklepního lochu a v kleče začala snaživě pracovat rty. Vzrušovalo jí dělat to šejkovi přes mříže – připadala si jako zvíře, které je určeno k držení v zajetí a jediným povoleným ropztýlením je mu těšit svého pána.
„Pomalu, nemysli si, že si to odbydeš rychle, děvče,“ zavelel šejk mezi vzdechy. Otrokyně poslechla a s šejkovým penisem začala nakládat něžně a pomalu. To na něj zapůsobilo… začal klečící, spoutanou, uvězněnou a poctivě pracující otrokyni pokrčenými prsty hladit na spánku, potom se jí pomalu probíral vlasy a nechal bříška prstů jemně tančit po její šíji.
Když se nabažil oboustranné něžnosti, uchopil Petřinu hlavičku a začal jí pomáhat s přirážením. Už se blížil jeho orgasmus, napadlo ho proto vydat jasný povel: „Čubičko, kapička ukápne jinam, než do tvého hrdla a stěhuješ se do basy.“
Petra všechno svědomitě spapala a pán jí s úsměvem pohladil na vláskách. Líbila se mu, zdála se mu moc šikovná a chtěl jí dopřát trochu pohodlí. Proto odemknul dvířka malé cely a pokynul jí, aby vyšla ven a lehla si na postel.
Postel byla velmi měkká, jako pro princeznu na hrášku, takže vůbec nevadilo, že ručičky otrokyně nyní ležící na zádech jsou vzadu pořád stráženy želízky. Nic jí nebolelo, ani když si na ni šejk lehl a začal ji vášnivě líbat. Po takovém množství ponížení, byť příjemného, to byla pro Petru zajímavá změna a ona si přála, aby to nikdy neskončilo.
Pán jí líbal, líbal, líbal… jeho rty a jazyk nechtěly dopřát klid jejím. Obracel si ji, jak mu bylo libo, otáčeli se spolu po velké posteli se zavřenýma očima a plni slasti. Petra k pánovi začala cítit pocity tak libé, že by ho nejraději vzala kolem krku, ale vypadalo to, že od klepet na rukou asi jen tak osvobozena nebude, což ji nevadilo… Pán si s ní mohl dělat, co ho napadne.
Šejka zrovna napadlo, že jeho chlouba si už dostatečně odpočinula. Vzal Petru do náručí a přenesl si ji na kulatý stůl z těžkého dřeva na druhém konci ložnice. Položil jí na něj a přikázal, aby se opírala o spoutané ruce.
Petra s úsměvem na tváři zaujala pozici mořské panny, lákající kolemplovoucího námořníka. Nohy měla daleko od sebe, paty opřené o okraje stolu. Šejk jí byl okouzlen… Byla jako nádherný exponát, smyslná ná první pohled. V danou chvíli se mu zdála krásnější než všechny ostatní subinky dohromady. Dokonce už nahmatával klíček od želízek, která jeho kráska měla na rukou, ale jejich osvobození si nakonec rozmyslel.
Místo toho poklekl před stolem, na který ji položil, dvěma prsty roztáhl její lasturku, vnikl do ní jazykem, držíce otrokyni za boky. Jazykem do ní vnikal hloub a hloub, líbal se s Petřinou lasturkou stejně vášnivě, jako před chvílí s ní. Stejně pohyboval i svou hlavou, chtěl, aby se jeho jazyk dostával do útrob mušličky jeho otrokyňky co nejvíc krouživě a z co nejrůznějších stran.
Náhle se ovšem zvedl a v obličeji se mu objevil krvežíznivý výraz. „No, čubko, myslela sis, že od teď se s tebou bude zacházet v rukavičkách? No… myslet si to můžeš, buď si ale jistá, že dostaneš, co ti patří.“
Zvedl Petře gymnasticky nohy do vzduchu, tvrdě jí je tiskl za kotníky a… začal do ní vnikat. Nejprve krátce a rychle žaludem, potom zběsile celým penisem. Dostávala opravdu tvrdé dávky. Jednu za druhou. Až na konec. Efekt byl zvýrazněn tím, že roztažené nohy jí byly drženy ve vzduchu; lasturka se otevřela krutým útokům jejího pána, který neznal slitování.
Petra křičela slastí – každý náraz pánova žaludu na zeď její lasturky následovalo kvíknutí majitelky. Stále se opírala o lokty a zvyšovala efekt šejkových přírazů tak velkým zapíráním, jak to jen šlo. Zároveň si znovu sama dobrovolně přitáhla relativně volná pouta… Ne však až nadoraz, pán by nemusel být tak milosrdný, aby jí je uvedl zpět do nebolestivého stavu. Teď by ale nejraději trpěla tak, jak jen tvrdý kov umožňoval, takže si želízka utáhla poměrně dost.
Vnějšímu pozorovateli by Petřina pozice nepřipadala příjemná a pohodlná: zapřená o lokty, záda lehce nadzvednutá, aby se pod ně vešly ruce držené při sobě ocelovými náramky, zvednuté nohy… Petra si ale během toho, co pán zuřivě „vyplácel“ její lasturku, připadala, jako když poletuje ve vzduchu. Nepohodlí, které cítila, jí jen víc rajcovalo. Křičela, pištěla a stimulovala pánovo počínání výkřiky „Tvrdě, prosím, můj pane,“ „trestejte mě, pane,“ „jsem Vaše čubka, pane,“ nebo „chci trpět, pane“.
Po každém tomto prohlášení šejk ještě zrychlil… když už se ale jednou zdálo, že by mohl přijít jeho konec, opět přešel do pomalejšího, krouživého pohybu Petřinou lasturkou. Během toho Petra nekolikrát vyjekla, jakoby dostala bolestivou injekci. Pánův úd jí vymetal vaginu tak důkladně, že občas zavadil o místo, po jehož stimulaci znehybněná, podřízená a přitom dokonale uvolněná a uspokojená otrokyně pokaždé vyjekla.
Když si šejk uvědomil, kde ono místo leží, s ďábelským úsměvem se naklonil k Petřině obličeji a zašeptal… „čubko, teď budeš prosit, abych tě radši nechal na měsíc zavřít do basy o chlebu a vodě“… a začal penisem dráždit místo, na které šikovným zkoumáním přišel.
To Petru přinutilo vydávat zvuky jako při výslechu na mučidlech. Palčivý, štípavý podnět byl díky šejkově preciznosti nepřerušovaný, stálý, silný. Snad dvě minuty dráždil pánův penis její nejcitlivější bod. Svírala za zády pevně spoutané ruce v pevné pěsti, mlátila bezmocným tělem po stole. Šejk ji stále držel za nohy a se smíchem krutě pokračoval.
Když se nabažil jejího jekotu, následovala opět vlna důkladných, tvrdých přírazů, během míž uspokojil sebe i jí. Zůstal v ní, oba oddychovali… naklonil se k ní a dal jí několik něžných pusinek.