„držte ji pořádně“ rozkázal velitel stráže skupince pacholků, kteří se snažili zkrotit postavu v hnědých hedvábných šatech. Konečně se jim podařilo mladou čarodějku zkrotit.
„Zatlučte ji do železa“ černovlasá malá čarodějka se dál zmítala, měla však ruku bolestivě zkroucenou za zády, jeden z drábů jí držel černé spletené vlasy
„pusťte mě“ vypískla
„jménem zákona si zatčena čarodějnice, kult prvního máje je zakázaný, čeká tě poprava“
to už ji vlekli na hrad, přes šuškající si vesnici, kamennou bránou na nádvoří a dubovými dvířky kolem strážnice k vězení. Sundali jí okavy a Surově mladičkou čarodějku pohodili do kobky.
Osaměla ve slámou vystlané cele. Jedinou společnost j celou následující noc dělali jen přítulní potkánci hledající ve slámě zapomenuté obilné klasy. K ránu už v dívence hlodal strach z mučidel, jenomže ona nic neví, není nic čím by mohla uspokojit vyslýchatele.
K poledni pro ni přišli dva silní drábové a ač se bránila sebevíc, snadno ji odvlekli. Strčili ji do místnosti a zamkli za sebou.
Rozhlédla se, místnost byla kruhová do skály vytesaná, osvětlená záplavou svící ve stojanech, ve prostřed místnosti stál nízký dubový stůl s množstvím madel a řemenů, za stolem stál zády blonďatý muž ve zdobené rudé róbě.
„dobré poledne“ pronesl stále zády „Posaď se“ pokynul na židli které si čarodějka dříve nevšimla. Těžká sesle s vysokými opěrkami a koženými řemeny.
„řekl jsem: posaď se!“ něco v jeho hlase ji přinutilo poslechnout.
Okamžitě jak dosedla pocítila záchvěv magie a kouzelné řemeny na židli ji nekompromisně připoutali. Na to se otočil i blonďák. Propálil vyděšenou čarodějku svýma planoucíma očima, všimla si ostrého obočí. Záchvěv vzrušení projel celým jejím tělem. Vzrušení však opět vystřídal dech beroucí strach, protože vyslíchatel vzal do ruky nůž a pomalým krokem zamířil k vězenkyni.
V pravé ruce si pohrával s nožem, zvolna ji obešel a pohladil po tváři, jak obcházel dokola sjela ruka níž na krk a na hruď. Obešel ji jednou dokola a pak zůstal stát za ní. Hladil vystrašenou čarodějku po krku a ramenou až levice prudce sjela níž do výstřihu hnědých hedvábných šatů. Nenechavá dlaň našla prso a silně stiskla. Studená ruka zábla na holé kůži a způsobila husinu po celém těle. Téměř cítila pohled na svých zádech.
Vyslíchatel přešel před vězeňkyni a začal jí jistým pohybem pravé ruky párat drahé hedvábné šaty, od rukávů až ke krku, vždy když dopáral rukáv odhalila látka nahou ruku chvějící se dívky.
Pak otočil nůž čepelí dolů a rozpáral šaty ve výstřihu až k rozkroku. Prudkým trhnutím zbavil čarodějku oděvu na hrudi.
Nestoudně zíral na její prsa.
Prudkým pohybem zarazil nůž do sesle mezi čarodějčinýma nohama, až poskočila a oběma rukama chytil dívku za ňadra. Prudce jí políbil. V čarodějce se však zvedla vlna vzdoru a silně kousla vyslíchatele do spodního rtu.
„ty špinavá čubko!“ zařval a strhal z ní zbytek hedvábných šatů.
Seděla tam schoulená, ramena shrbená, nohy křečovitě u sebe. On se uklidnil, téměř otcovským hlasem tázal: „jak se jmenuješ“
„neřeknu“ špitla
„cože?“
„neřeknu“ opakovala třesoucím se hlasem. Sama netušila kde v sobě ten vzor oběvila.
„jo tak slečna neřekne? Na to bych se podíval“ vzal ze stolu nějaké kusy kovu a tyče. Kleknul si před ni. Ke každému kotníku připoutal náramek s očkem a pak mezi ně připnul asi metr dlouhou tyč, musela kvůli tomu mít nohy široko od sebe. Pak si stoupl a zamumlal zaklínadlo, sevření rukou povolilo vzápětí však zjistila že své ruce sama neovládá samy se jí zkroutili za záda, kde už stál její mučitel a pevně jí svázal předloktí k sobě silným provazem. Luskl prsty. Sesle dále nedržela čarodějku, ba naopak jako by ji vypudila ze sedadla, klopítla kvůli nuceně doširoka roztaženým nohám a málem neudržela rovnováhu, snažila se ustupovat od mladíka v rudé róbě. Ten se dobře bavil, popadl ze stolu bičík a dívenku pleskal přes holá stehna a zadeček. Nevydržela to dlouho. Klopýtla, upadla na kolena a jen děkovala udusané hlíně že si nesedřela kolena a tvář. Dopadla na zem s vyšpuleným zadečkem. Přistoupil k ní. Už už čekala silnou ránu bičíkem do vyšpulené zadnice, když tu ji blonďák pohladil po zadečku a pak mezi půlkami sjel až mezi nohy a prstem zkušeně protřel čarodějčinu lasturku, utekl jí vzrušený vzdech.
„ptal jsem se jak se jmenuješ“ tázal dívku znovu a nepřestával jí třít nabíhající buchtičku
„já… já… ach.“
„řekni mi jak se jmenuješ a nevzdychej mi tady !!“ zakřičel na ni a vrazil prst dovnitř do její pičky
„ááháach, Petra, jmenuji se Petra“
„výborně“ pronesl téměř medovým hlasem. „Tak Peťulka, vítej, Peťulo, teď si plně v mojí moci“ projel jí záchvěv vzrušení, „vstaň“ přikázal, nepřestával ji však drážit mezi široce roztaženýma nohama. Donutil ji dojít ke stolečku uprostřed místnosti, kleknout si na něj. Zašeptal zaklínadlo a kouzelné řemeny jí zafixovaly lýtka ke stolu. Muž v rudém ji nekompromisně chytil zezadu za krk a ohnul ji v pase tak, že měla hlavu mezi koleny, znovu sykl zaklínadlo a čarodějka Peťula zjistila že hlavu od kolen nemůže vyndat, že se musí dívat na své kotníky. Prdelku měla vystrčenou kolmo vzhůru a jediný pohyb kterého byla schopna bylo kývat zadečkem dopředu a dozadu, ale bez většího výsledku.
Vstoupil jí do zorného pole.
„kdo byl ještě na petrových kamenech na sletu vašeho kultu“
mlčela
a tak jí začal lechtat na chodidlech. Přes vážnost situace se začala smát, pokoušela se zmítat, uvolnit se, magická pouta jí však držela lýtka a hlavu v přesně stejné pozici
„kdo byl ještě na tom sletu“
„nevím“ vypískla. „prosíím už nehehe nehehe jiiiááááá“
prsty z lechtání jí začal hladit po chodidlech, občas sebou pořád škubla, pak začal hladit po lýtkách, až se napřáhl a silně pleskl přes zadek.
Postavil se.
Všimla si vzrušení které nedokázala volná róba skrýt. On ji chytil oběma rukama za půlky hubené prdelky a užíval si hebkou kůži čarodějky, pokoušela se klást odpor, sice jenom symbolický protože elektrizující doteky mladého kouzelníka jí vzrušovali čím dál tím víc. Strč mi do ní něco už už málem škemrala když si vzpomněla kde vlastně je.
Stoupnul si k jejím zádům a provicí laskal vězeňkyni po pičce, silně třel a masíroval.
Ona už vzdala snažení se o ticho a začala hlasitě vzdychat a dávat najevo svou rozkoš. On si to užíval, třel silněji a silněji.
Na ni přicházel první orgazmus pozastavila vzdechy v očekávání neodvratnosti vyvrcholení když tu on přestal. Čarodějce nezbylo nic jiného nežli zatnout zuby
„prosím nepřestávej“
„kdo k vám ještě patří“ nechtěla to říct, vážně nechtěla, ale touha byla silnější „kořenářka ze Smolnej“ rozhodla se napráskat milenku svého bývalého přítele.
„no výborně, to si zaslouží odměnu“ znovu ji chytil za pičku a nevybíravě třel až bezmocná čarodějka křičela, už už na ní znovu šel orgazmus když tu on zase přestal.
„kdo ještě?“
„jiáááá všechno řeknu přísahám jen mě prosííííím udělej aaach“
„jo táák, no dobrá“ řekl a začal si rozepínat róbu, spustil ji z nahých ramenou, ona si všimla jeho hubené postavy a nabitého pulzujícího kolíku, pravicí ji znovu počal dráždit mezi nohama.
„ale musíš si to zasloužit, musíš být hodná a na slovo poslouchat“
„budu, budu“ rychle vykoktala
obkročmo si ji sednul mezi připoutané nohy tak, že všechno co mohla čarodějka vidět byl vyslýchatelův nabitý kolík a kulky.
Palec levé ruky strčil čarodějce do lasturky až hlsitě vydechla, počkal až znovu otevře oči, před jejím pohledem si pomalu stáhl předkožu.
„hezky mi lízej žalud“ poslechla, otevřela pusinku a přijala špičku jeho penisu do pusy, přidržovala si blonďáčkovo pulzující kladivo rty a olizovala žalud. Odměnou jí byla zvýšená pozornost věnovaná jejímu poštěváčku a vůbec celé lasturce nyní oběma rukama.
Sála jeho žalud a dusila jím svoje slastné vzdechy. Až neodvratnost přišla a ona cítila přicházející mocný orgazmus. Těsně než přišel, jí blonďák násilně vstrčil do pusy svůj kolík až skoro nemohla dýchat. Roztřásla se, napjala co jí magická pouta dovolila. Prožila ohňostroj.
Vyndal nádobíčko z pusinky právě se škubající čarodějky, zdvihnul se a vrazil celý pyj až po kořen hluboko do vyšpulené naběhlé pičky, ona zakřičela, bylo to pro ni naprosto nečekané. Blonďák se jal silně přirážet, co mu slast dovolovala. Oběma rukama držel prdelku čarodějky a vyrážel si jí naproti. Pohladil zadeček mezi půlkami, čarodějku to i přes rozkoš zalechtalo. Trhla ssebou až mladík vyšel z rytmu.
„tak hele to si nezvykej, nebo…“ naslinil prst a pohladil po čokoládovém věnečku, vězeňkyně se znovu zachvěla a vykřikla „nééé“
„si v mojí moci a když já řeknu ano, tak tak taky bude“ vší silou přirazil aby neměla čarodějka ani centymetřík kam by mohla uniknout, nasliněným prstem ji lechtal na dírce do prdelky. Jak se snažila uhnout vyrážela pouze proti hluboko vraženému kladivu vyslíchatele ve své pičce.
Nezmohla nic když prst článek po článku mizel v jejím zadečku, zmohla se akorát na zouflý křik který se postupně měnil na slastný.
Někdo zabušil na dveře.
„řekl sem ať mě nikdo neruší!“ zakřičel v odpověď mladík
znovu zabušení
„kdo to kurva…“ vystoupil z ní. Luskl prsty. Stůl povolil nekompromisní pouta a nahá dívka se zhroutila na udusanou zem.
To už měl na soě vyslíchatel znovu červenou róbu halící jeho hubené tělo od krku až ke kotníkům.
Sebral ze stolu divně vypadající tyč a závitovou stranou ji zašrouboval do jednoho místa v podlaze. Pojď sem. Poslechla. „tohle ti zabrání utéct“ postavil ji přímo nad ze země trčící tyč a začal ji zase zvolna vyšroubovávat tak že oblý konec se vsouval čarodějce dovnitř do lasturky točil točil až byla tyč úplně na dně dívky a tlak ji postavil trochu na špičky. On odešel.
Z tohohle se dostanu raz dva, pomyslela si, opak byl však pravdou, čím více se snažila opustit důmyslnou past, tím více vysilujících orgazmů jí to stálo.
Bouchly těžké dveře. Je zpátky, pomyslela si. Sundal ji z dlouhého robertku a přikázal ji aby si lehla na záda na stůl kdy byla ještě před chvílí připoutaná.
Opatrně poslechla, její vlastní stydnoucí šťávy na stole ji studily. Posunul ji tak aby hlavu měla mimo desku stolu. Věděla co přijde a bylo ochotna mu poskytnout co chtěl.
Znovu si rozepnul róbu a shodil ji z nahých ramen, špitl zaklínadlo. Stůl se o něco pozvedl těsně pod úroveň jeho pasu, znovu měla před očima jeho pulzující kolík.
„Ty už sis užila tak teď já“ popleskal ji penisem po tváři.
Před jejíma očima pomalu přetáhl předkožku. „víš co máš dělat“ věděla, zaklonila hlavu a přijala do pusy nabitý penis. Jemně přirážel. Ona viděla jen jeho kývající se kulky. Jakoby věděl na co myslí, vysunul úplně. „cucej mi kulky“ řekl a nabídl.
Jemně vsála do pusy jednu jeho kouli a olizovala. On pohonil, pak jí čuráka opět nevybíravě vrazil do pusy a přirážel silněji a silněji až se začala dusit ale to jemu bylo jedno protože vyvrcholení se blížilo. Vyndal ho ven a k olyzování znovu poskytl své koule, sotva se mladá čarodějka přisála, on zaúpěl a zhusta jí pokropil prsa.
Pak odešel, oblékl se a odešel, nechal mladou nahatou čarodějku s rukama stále svázanýma za zády samotnou ve vyslýchací kobce.
Ale vrátí se
věděla to
vrátí se a pak přijde znovu rozkoš
Její i jeho
pokračování příště