Vedle nás se již sestra vzpamatovala z protržení panenské blány a její bolest začala rychle ustupovat potěšení a slasti z pohybu dědova čuráka v její úzké kundičce. Z jejích úst začaly vycházet vzdechy a steny slasti a oči jí začaly svítit rozkoší. „To je nádhera dědečku, nepřestávej a strkej do mě toho svýho frantíka!“ povzbuzovala dědu, který se s potem v tváři činil mezi jejíma nohama.
„Nemám žádnýho frantíka, ale pořádnýho čuráka, ne?“ odporoval děda a začal ještě plenit sestřiny jehlánky, až se kroutila rozkoší. „Tak do mě strkej svýho čuráka, ale hlavně nepřestávejjjj!“ zvolala sestra a začala se svíjet slastí přicházejícího orgasmu. „Ach dědečku, to je krása, já snad umřu!“ sténala a vzpínala své tělíčko naproti přírazům dědova ptáka. Ten již začal silně rudnout v obličeji a funět jako lokomotiva, až náhle rovněž zařval a bleskově vytáhnul čuráka ze sestřiny zklidňující se kundičky.
„Vystříkej mě, vystříkej mě! Musíš ho vzít do ruky a honit, rychle, proboha!“ zařval děda a vrazil svýho cukajícího se čuráka sestře do ruky. Ta jej rychle uchopila a začala jej honit. V tom momentě z něho vystříkl silný proud bílé lávy a vzápětí další a další. Díky šikovným ručkám sestry byla v momentě celá její hruď a tvář pokryta bílou šlehačkou dědova semene. Konečně výstřiky ustaly a děda znaveně klesl vedle sestry na postel.
Já jsem zatím prožíval první okamžiky poznání jaké je to krásně v ženské kundě. Nemohl jsem se toho pocitu nabažit. Začal jsem jezdit čurákem celou jeho délkou v babiččině kundě, zatímco rukama jsem si hrál s jejíma kozama, které sice byly jako dva vyždímané pytlíky, ale přece jen to byla pravá ženská ňadra a jiná jsem zatím takhle v ruce neměl.
Babička mě zkušeně dirigovala a já se pilně řídil jejími radami, které se i později ukázaly jako velice důležité. Rychle jsem si zvykal na šukání, o kterém jsem ještě včera neměl ani ponětí. Babička byla asi spokojená, protože již nic neříkala a jenom čím víc hlasitěji vzdychala a sténala. Nevěděl jsem jak dlouho mám takhle šukat, ale brzo jsem se o tom přesvědčil sám.
Babička mě začala křečovitě svírat v pažích a její dech se stával stále přerývavější. „Ano, jen dělej, šukej svojí babičku, neboj se!“ povzbuzovala mě a náhle mě objala svýma nohama okolo těla. Snažila se co nejvíce roztáhnout nohy a přirážet proti mým pohybům svým klínem. Během chvilky jsem náhle ucítil jak mě její kunda začíná svírat a cukat se.
„Ano, už budu, mrdej mě, mrdej!“ šílela babička a vůbec jí nevadilo jaké výrazy nyní používá. Jenomže podobné pocity začaly přicházet i na mě. Cítil jsem jak se ve mně začíná zvyšovat napětí a strašně krásné pocity. Tušil jsem, že dalším šukáním svojí i babiččinu slast ještě zvýším a tak jsem již zcela bez sebe šukal jako o život.
Náhle jsem ucítil jak něco ve mně stoupá a dere se ven. „Ach babi, to je krása!“ křičel jsem a náhle jsem začal do její cukající se pochvy stříkat své semeno. Babička to ucítila a začala volat: „Ach ano, stříkej do mě, neboj se, vystříkej se do své babičky!“ a vší silou tlačila můj zadek do svého klína.
Cítil jsem, jak mě její kunda ždímá a slastí jsem málem omdlel. Můj čurák sebou v její kundě škubal a vystřikoval do jejích hlubin gejzíry semene, až začalo vytékat okolo mého čuráka ven. Konečně jsme se zklidňovali až můj náhle scvrklý čurák vyklouzl z babiččiny kundy ven a já znaveně klesl vedle babičky na postel.
„Líbilo se ti to, maličký?“ ptala se babička a lehce mě hladila po zvadlém čuráčku. Rovněž děda se sestrou leželi znaveně vedle nás a sestra si roztírala po své hrudi dědovo zasychající semeno. Chvilku jsme odpočívali a pak jsem začali znova.
Tentokrát jsme si již se sestrou počínali zkušeněji. Babička s dědou nás začali učit různé pozice a triky a tak jsme se pomalu promrdávali k dalšímu orgasmu. Díky zkušenostem i šikovným prstům dokázal děda uspokojit sestru a její probuzený chtíč i přes svůj věk. Já jsem babičku uspokojil k její plné spokojenosti, přiznala, že s dědou si už tolik neužije. Ten večer tak začala nová kapitola našeho mazlení a byli jsme s ní spokojeni všichni. Pochopitelně, že to pokračovalo dál a s dalšími osobami, ale o tom třeba někdy jindy…
