Milan pomalu rozlepil oči a zamáčknul drnčící budík na nočním stolku. Chvilku tupě zíral do zdi a pak se zvednul z postele a pomalu se přesunul do koupelny. Postavil se nad záchodovou mísu a pomalým pohybem vytáhnul ze slipů penis a pozoroval proud jak se tříští o bílou keramickou mísu a se žbluňkáním dopadá do vody.
Oklepal přirození a několikrát přetáhnul předkožku na žaludu tam a zpátky. Svléknul ze sebe šaty a vysprchoval se. Důkladně si umyl celé tělo a jak se mu pod vodou začal budit mozek začal uvažovat o prohlídce, kterou měl dneska dopoledne absolvovat u své lékařky. Kluci ve škole říkali že je hodně důkladná a podivně se přitom šklebili. Možná měli pravdu, pomyslel si, protože na pozvánce ze střediska bylo napsáno že prohlídka bude probíhat od deseti do jedenácti hodin.
Vylezl ze sprchy a prohlížel si své tělo ve velkém nástěném zrcadle. Sledoval hubenou tvář s drobným nosem a úzká ramena s červenými bradavkami na prsou a když se kouknul níž přitáhl jeho pozornost stejně jako každé ráno dlouhý a tenký hnědě zbarvený úd, ze kterého na konci vykukovala z předkožky špička žaludu.
Pak přistoupil k zrcadlu blíž a zkontroloval několik neposlušných vousů, které mu začaly růst pod nosem a na které byl náležitě hrdý – asi tak stejně jako každý patnáctiletý kluk.
Do koupelny bez varování vstoupila jeho matka, velice hezká a udržovaná žena, která na svých třicet čtyři let ani nevypadala. V rychlosti si zakryl přirození dlaněmi a vrhnul na matku zlý pohled. „Nonono, aby tě neubylo, takovejch už jsem viděla,“ řekla matka a usmála se.
Dlouho ho nahého neviděla a když teď stál proti ní viděla že už začíná být docela hezký kluk, vyčouhlý jako všichni puberťáci, samá ruka, samá noha. Když si oblékal slipy všimla si jeho penisu a hnědých kudrlinek chlupů kolem. Dostala bláznivý, ale docela dobrý nápad.
Naložila prádlo do pračky a pak na chodbě zvednula sluchátko telefonu a vytočila číslo z pozvánky na dorostové oddělení kam měl jít dnes dopoledne její syn. Telefon zvedla sestra.
„Dobrý den sestro, tady Málková, matka Milana. Dnes má k vám přijít na prohlídku a já jsem se chtěla zeptat, jestli by vám nevadilo, kdybych mohla být prohlídce přítomná.“ „Jistě paní Málková, dokonce to s paní doktorkou preferujeme aby byly matky u prohlídek i větších dětí, takže můžete přijít oba. Alespoň budete vědět jak se váš chlapec vyvíjí a budete vědět na co se zaměřit.“
Rozloučila se a otočila se. Za ní stál Milan který celý rozhovor slyšel a byl úplně bledý. Pleskla ho po zadku a poslala ho do jeho pokoje aby se oblékl. Neřekl ani slovo, ale podle jeho výrazu tipovala, že je kousek od rozbrečení. Ucítila v podbřišku zvláštní zamrazení a jasně cítila jak je vzrušená.
Celou cestu na kliniku pozorovala Milana jak pomalu kráčí vedle ní jako odsouzenec na smrt, takže ho musela několikrát popohnat, aby to na středisko stihli včas. Za pět minut deset byli konečně na místě.
Nasála do nosu zvláštní směs pachu dezinfekce a umělé hmoty a posadila se na židli v prázdné čekárně. Milan si sednul vedle ní a s dlaněmi v klíně pozoroval tikající hodiny na zdi, které neúprosně posouvaly ručičky k desáté hodině.
Prohlížela si ho. Modré oči a hezká, ale trošku bledá tvář, kterou dokola lemovaly dlouhé hnědé vlasy spadající na ramena. Musela uznat že se jí povedl. Byl trošku hubený na svůj věk, ale to byl jeho otec taky. Škoda že od nich odešel za jinou, takže musela Milana vychovávat sama.
Ze snění ji probudilo vrznutí dveří a do čekárny nakoukla mladě vyhlížející sestřička v modrém nemocničním stejnokroji. „Milan Málek“? Zeptala se chlapce a ten lehce kývnul na znamení souhlasu. „Tak pojďte dál,“ pokynula rukou na chlapce a jeho matku a otevřela dveře do ordinace.
Chlapec ze neochotně zvednul a nasledoval jejího pokynu. Matka ho zezadu následovala a usmívala se. Chtěla ho vidět svlečeného a když bude mít štěstí uvidí ho možná i úplně nahého. Zase měla v podbřišku to zvláštní mrazení.
Za stolem v ordinaci seděla asi třicetiletá lékařka v bílém plášti a prohlížela si příchozí. Sestra jí podala chlapcovu zdravotní kartu a lékařka se začetla do spisu. Když dočetla pozdravila paní Málkovou a ukázala jí na židli vedle věšáku na šaty.
„Ahoj Milane, řekla, protože ti bude brzo patnáct let a já jsem tady po paní doktorce Hradcové která odešla do důchodu nová pozvala jsem tě na prohlídku, takže tě poprosím, aby si se svléknul a já zatím řeknu tvé matce o co se bude jednat.“
Chlapec přešel k věšáku a začal si pomalu odkládat šaty. „Takže paní Málková,“ pokračovala lékařka: „jedná se o pravidelnou preventivní prohlídku, při které vašemu synovi budu vyšetřovat sluch, zrak, kardiovaskulární systém a provedu některé rutinní kroky jako vyšetření vnitřních orgánů. Samostatnou kapitolou pak bude vyšetření vyšetření genitálií, při kterém vašeho syna budu učit jak si varlata samovyšetřovat. Pokud byste chtěla odejít až bude nahý můžete jít do čekárny.“ Matka zavrtěla hlavou a Milan ucítil jak mu začíná bušit krev ve spáncích a zavrávoral.
Zatímco si svlékal kalhoty lékařka pokračovala. „Toto vyšetření i s poučením chlace bude trvat asi deset minut, s tím, že se chlapce budu ptát na nějaké sexuální zvyky a pár choulostivých otázek. Poslední fází bude vyšetření prostaty.“ Paní Málková cítila jak při jejích slovech vlhne a měla nepřekonatelnou chuť se dotknout svého poštěváčku a uvolnit vnitřní napětí.