Mĕli jsme s manželkou menší domek a volný pokoj v podkroví. Podnájemník, kterého jsme vzali na byt, vypadal jako slušný chlap, dost svalnatý a hned nám řekl, abychom mu říkali Pepík a že prý jistĕ budeme spolu vycházet v dobrém. Zpozoroval jsem, že se docela zálibnĕ kouká na moji manželku Mílu a ona však nevypadala nijak nadšenĕ, spíše chladnĕ a odtažitĕ. Nebylo divu, byli jsme spolu pět let a ona stále vypadala mladĕ a nevinnĕ, jako když jsme se brali. Trochu mĕ zamrazilo, když jí upřenĕ koukal na její pĕknou tuhou prdýlku, když k nĕmu byla otočena zády. No, ale nebyl první, kdo se zájmem očumoval mou pĕknou ženušku.
Jednou jsem přišel domů trochu dřív a zatím jsem zapadl do lenošky a přemýšlel o novém podnájemníkovi. Včera jsem mu nesl do pokoje dopis, ale nebyl doma a nebylo zamčeno. U postele byla bedna a když jsem zvĕdavĕ nahlédl dovnitř, vidĕl jsem pĕknou sbírku dámských kalhotek všech velikostí, všechny určitĕ byly nošeny. Také tam byl svazek fotek, jasně porno. Byl na nĕkterých i on, všechny dámy i páni byli pĕknĕ rostlí s dobře vyvinutými penisy. Všechny zábĕry byly v milostných scénách, nĕkdy i velmi odvážných. Také tam byly pornočasopisy z celého svĕta. Bylo z toho zřejmé, že Honza je velmi sexuálnĕ zamĕřen.
Seděl jsem v hluboké lenošce a z chodby na mĕ nebylo vidĕt. Pepík i Míla přišli skoro současnĕ a potkali se v chodbĕ. Míla byla přesvĕdčena, že přijdu až pozdĕji a šla do kuchynĕ připravovat večeři. Zaslechl jsem, že ji Pepík následoval.
Vstal jsem a opatrnĕ nakoukl do kuchynĕ a vidĕl jsem, že Pepík ji chytil za ramena. “Neutíkej, drahoušku! Já vím, seš šťastnĕ vdaná, ale můžeš starýmu Pepíkovi dát pusu na přívítanou. To tě snad nezabije.” Otočil ji čelem k sobĕ a přitiskl si ji k sobĕ. Já už jsem chtĕl vstoupit do kuchynĕ, ale zatoužil jsem vidĕt, co bude dál.
On ji hned chytil kolem krku a přitáhl si její rty na své. Chabĕ se bránila, zvláštĕ když tlačil svůj jazyk mezi její zuby. Druhou rukou si ji přitáhl ještĕ úžeji a bylo vidĕt, že překvapením ztuhla. Jeho ruka zvolna sklouzávala po jejích zádech níže, až přistála na jejím zadku. Přerušil na okamžik polibek, aby mohl zašeptat: “No tak, drahoušku, přece mi dáš pusu, řádnou pusu, nikdo se to nedozví, že?”
Nebylo vidĕt, že by se mu podvolovala a spíše bylo vidĕt, že se snaží mu vykroutit. Pak se ale z ničeho nic přestala bránit. Nĕco chtĕla říci, ale jak otevřela pusu, Pepík se znovu přisál a jejich jazyky se spojily a ochutnávaly své vnitřky.
Teď byla i ona aktivní. Obĕ jejich tváře se vášnivĕ dotýkaly za trvalé hry jejich jazyků. Byla zaklonĕna a protože se už tak nebránila, jeho ruce sestoupily až na její pevný zadeček a začaly hníst obĕ půlky. On cítil její chabnoucí obranu a přimáčknul ji ještĕ více na svou hruď. Jeho klín se mačkal na její klín a rejdil po něm, aniž by přestal svou hru jazykem. Já jsem nestačil vyvalovat oči.
Trochu povolil sevření, ale hned jeho ruka opustila její zadeček a přimáčkla se dlaní na její bříško. Otočil ji tak, že byla nyní k nĕmu zády a jedna ruka chytla její prs, zatímco druhá sjela z bříška níž až na Venušin pahorek. Zahlédl jsem, jak přes sukni masíruje její buchtičku.
Po chvilce byla suknĕ vyhrnuta až k pod pas a jeho ruka se přitiskla na kalhotky právĕ na tom kritickém místĕ mezi pevnĕ sevřenými stehny. Po minutĕ prsty nadzvedly gumu kalhotek a já ztratil přehled, co se tam dĕje.
Podle obou pohybů bylo jasno, že našel cíl své touhy a jeho prsty mají hody v její jeskyňce. Oba se chvĕli čím dál víc, slabĕ skučeli, pohyb jejich klínů se zrychloval, Míla nezůstávala pasivní a jezdila prdelkou po jeho klínĕ. Mĕla zavřené oči, prudce vzdychala a nechala si od nĕj dřít kundu a zřejmĕ to nesmírnĕ vychutnávala.
Nĕco jí zašeptal, ale ona jen zrychlila vzdechy a jasnĕ se blížila k vrcholu. Její oči byly pevnĕ zavřeny, tvář celá rudá a jeden orgasmus následoval za druhým. Pepík se zřejmĕ činil a kdo ví, zda už také nebyl blízko svému klimaxu. Já je pozoroval úplnĕ ohromen a neodvážil jsem se ani pohnout a prozradit se ve své pozorovatelnĕ.
Zaslechl jsem, jak jí nĕco šeptá, ale nemohl jsem to slyšet. Jistĕ se jí ptal, kdy přijdu domů. Míla ale vrtĕla hlavou velmi důraznĕ a on stále do ní nĕco hučel. Náhle otevřela oči a podívala se mu do tváře. Chytla jeho ruku mezi svými stehny, kde se stále ještĕ vrtĕla na jejím ohanbí, ale on se nedal odstrčit a pokračoval ve své činnosti, i když pomalejším tempem. Pak dal náhle ruku pryč a rychle poklekl před ní na kolena, obĕma rukama ji chytil za zadek a přitiskl na svoji tvář. Líbal ji na sukni a pak, když vidĕl její nĕmý souhlas, nĕžnĕ ji požádal: “Zvedni si sukýnku pro mĕ, já vím, že to sama chceš.”
Po chvilce váháni si ji zvedla a hned se přisál na její pičulku, i když jen přes kalhotky. Vidĕl jsem, jak sundal ruce z její prdelky, chytil ji za stehna a ještĕ více je přitiskl na svoji tvář. Pár jejích hmatů a suknĕ se poroučela na zem. Jeho pusa rejdila nejen po ohanbí, ale i po bříšku a vnitřní stranĕ stehen. Na pomoc mu přišly i jeho prsty a jemnĕ masírovaly její stydké pysky.
Brzy se zase začala chvĕt a vzdychat. Čekal jsem, že najisto kalhotky půjdou dolů a to se stalo velmi brzy. Bez výstrahy zaklesnul dva prsty za jejich gumu a zvolna odhalil celou její krásu. Přitiskl si ji na obličej, obĕma rukama si pomáhal a roztahoval jí pysky a jazykem rejdil po celé jemné vnitřní sliznici jejího rudĕ nateklého pohlaví.
To už neodporovala vůbec, spíše naopak se mu nastavovala pro lepší vylizování. Oba hlasitĕ vzdychali a kroutili se. Já jsem byl svĕdkem, jak má milovaná choť je líbána a cucána na jejích nejsvĕtĕjších místech. Byl jsem ohromen, ale líbila se mi ta podívaná. A byl jsem zvĕdav, jak to bude pokračovat dál.
Ještĕ chvíli na ní pracoval, pak se ale zvedl, nechal ji bez dechu tĕsnĕ před jejím dalším orgasmem. Jeho ruka zůstala stále mezi jejími stehny a jen lehce ji dráždil, aby zůstala dostatečnĕ vzrušena. “Že si chceš dát pĕknou jízdu, drahoušku, viď?”
Ochotnĕ přikývla. “Ale můj manžel se už brzy vrátí.” “Pojď do mého pokoje. Mám tam také kondomy. Vezmu si jeden. Nebude to trvat dlouho. Taková krásná ženská jako ty potřebuje hodnĕ čuráků, viď. Já tĕ chci pořádnĕ ošoustat. Však ty to chceš také, že?” Přikývla. “Ano, Pepíku, opravdu po tom toužím… Ty také?”
Pohladil ji po rudé tváři. Pomohl jí se sebrat a se sukní a kalhotkama v ruce a rukou kolem jejího pasu šli zvolna po schodech k jeho pokoji. “Řekni to, abych to slyšel. Nezapomeň, lízal jsem ti kundu a tak se nemusíš stydĕt to říci. Řekni to nahlas: Chci, abys mĕ šoustal!” Ještĕ víc se začervenala. “Ach, Pepíku, tys mĕ rozdĕlal. Teď bych chtĕla, abys do mĕ nacpal ocas a silnĕ mĕ oprcal.” Zasmál se: “Jen to řekni nahlas. Zní to pĕknĕ.”
Hladil ji prsa přes blůzku a myslím si, že jí zase začal dráždit pičku. To už jsem ale nevidĕl, protože když došli k jeho dveřím, Míla hlasitĕ volala: “Já chci, abys mĕ ošoustal, omrdal. Chci tĕ mít v sobĕ!”
Vešli do pokoje a zavřeli za sebou. Tím jsem přišel o vizuální podívanou. Myslel jsem si, že bych mĕl jít do chodby, bouchnout dveřma, jako bych právĕ přišel a tím by jejich zábava asi náhle skončila. Na druhé stranĕ se mi ta podívaná velmi líbila a i když už asi nic neuvidím, snad podle zvuku poznám, jak se to vyvíjí dál.
Přikradl jsem se až ke dveřím Pepíkova pokoje a naslouchal. Slyšel jsem Mílu: “Pepíku, ty ale máš klacka! To snad ani není možné.” Pepík se zasmál: “Pĕkný kus, že? Pojď a sedni si na postel a pohraj si s ním. Ach, jak máš mĕkké a teplé ruce. Je opravdu vĕtší než ten tvého manžela?”
Čekal jsem, co odpoví, ale už jsem předem vĕdĕl odpověď: “Ano, Pepíku, je větší po všech stránkách. Větší, tlustší a delší!” “To jsem rád, že se ti líbí. Stáhni mu kůžičku až dolů, on ještě více zduří. No a teď mu dej malou pusinku. No neboj se, nahni se nad ním.”
“Ne, Pepíku, to nemohu udělat, opravdu…” “Ale ano, dokážeš to. Nahni se nad ním, hodně otevři pusu, ještě víc a teď ho dej dovnitř. Nelíbí se ti to, nejseš ještě víc rozdělaná? Tak to je krásné, pĕknĕ ho saj. Vidíš, žes to dokázala. Trochu masíruj kuličky!”
Já jen polkl. Už několikrát jsem chtěl, aby to udělala mně. Vždy se ale tvářila pohoršeně a striktně odmítala a nepodařilo se mi ji přesvědčit. A teď má v puse cizí ocas a cucá ho jako lízátko, bez protestu.
“Teď pomaleji nebo bude se mnou konec. Musíme trochu odsunout tuto rozkoš. Chci mít svýho klacka napřed v tvém břichu!” Slyšel jsem, jak to mlasklo, když ho vyndala z pusy a postel jen zavrzala, když se na ni oba natáhli. “Mám tady prcgumičku, kdybys chtěla, ale já to mám raději bez ní. Co ty nato?”
“Chtěla jsem, aby ji manžel vždycky měl od té doby, kdy to málem pustil do mne.” Opravdu, nikdy mi nedovolila jí ho tam dát bez gumičky ani na pár minut. A teď zřejmě chce toho obra do sebe bez jakékoliv ochrany. “Dej ho tam bez ní. Trochu si ho namasti, abys mĕ neroztrhl. Nejsem na tak veliký kus zvyklá..” “Zaveď si ho tam sama, tak rychle, jak budeš chtít. Já ti ty tvoje cecíky asi úplně rozmačkám.”
Z pokoje se ozval krátký sten, následovaný vzdechem a já si uvědomil, že má milovaná žena má hluboko v břiše cizí ocas. Postel začala skřípat zprvu v pomalém rytmu, který se neustále zrychloval. A to od prvního kontaktu s Pepíkem neuplynula ani hodina.
Její sténání určitĕ nesvědčilo o nechuti ale naopak, zřejmě to nesmírně prožívala… Když jsme to dělali spolu, Míla byla vždy více pasivní, jakoby jí to nedělalo nějaké extra potěšení. Žádný z nich nebyl zticha. Ona jenom opakovala: “Ach, to je krása, šoustej, šoustej… Jak je tvůj čurák krásný, nalej to do mne všechno… Až do konce… Nešetři mĕ… Ooóóó… Ááách, to mĕ asi zabije… Šoustej mĕ…”
Nikdy jsem nemyslel, že moje žena by byla schopna takového divokého milování. Po chvíli byl v pokoji klid. Bylo slyšet jen hluboké sípĕní a dýchání. Srdce se mi pomalu zastavilo myšlenkou, že moje žena má právĕ ve svém břichu náklad cizího spermatu. Odplížil jsem se dolů a bouchnul venkovními dveřmi, jako bych právĕ přišel domů. Za nĕkolik okamžiků přišla Míla jako by z koupelny: “Ani jsem tĕ neslyšela přijít.” Políbili jsme se a já na jejích rtech mohl cítit aroma Pepíkova ocasu, protože si ani nestačila vypláchnout pusu. Nechtĕl jsem v ní vzbudit žádné podezření, a proto jsem jí dal delší polibek než normálnĕ. “Vidĕla jsi dneska Pepíka?” zeptal jsem se. “Ne, ani ne, byl celý den u sebe v pokoji…”